Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Wohl denen, deren Wandel unsträflich ist, die einhergehn im Gesetz des HERRN!
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Wohl denen, die seine Zeugnisse beobachten, die mit ganzem Herzen ihn suchen,
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
die auch kein Unrecht verüben, sondern auf seinen Wegen gehen!
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Du selbst hast deine Befehle erlassen, daß man sie sorglich befolge.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Ach möchte doch mein Wandel fest sein in der Befolgung deiner Satzungen!
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Dann werde ich nicht beschämt sein, wenn ich alle deine Gebote vor Augen habe.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Ich will dir aufrichtigen Herzens danken, indem ich die Rechte deiner Gerechtigkeit lerne.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Deine Satzungen will ich halten: verlaß mich nicht ganz und gar!
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Wie wird ein Jüngling seinen Wandel rein gestalten? Wenn er ihn führt nach deinem Wort.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Mit ganzem Herzen suche ich dich: laß mich von deinen Geboten nicht abirren!
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
In meinem Herzen wahre ich dein Wort, um mich nicht gegen dich zu verfehlen.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Gepriesen seist du, o HERR: lehre mich deine Satzungen!
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Mit meinen Lippen zähle ich her alle Rechte deines Mundes.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
An dem Wege deiner Zeugnisse habe ich Freude wie über irgendwelchen Reichtum.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Über deine Befehle will ich sinnen und achten auf deine Pfade.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
An deinen Satzungen habe ich meine Lust, will deine Worte nicht vergessen.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Tu Gutes an deinem Knecht, auf daß ich leben bleibe, so will ich deine Worte befolgen.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Öffne mir die Augen, daß ich klar erkenne die Wunder in deinem Gesetz.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Ich bin nur ein Gast auf Erden: verbirg deine Gebote nicht vor mir.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Meine Seele verzehrt sich vor Sehnsucht nach deinen Rechten allezeit.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Gedroht hast du den Stolzen; verflucht sind, die von deinen Geboten abweichen.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Wälze Schmach und Verachtung von mir ab, denn ich beobachte deine Zeugnisse.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Mögen auch Fürsten sitzen und wider mich beraten: dein Knecht sinnt doch über deine Satzungen nach.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Ja, deine Zeugnisse sind meine Freude, meine Ratgeber sind sie.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
Mein Mut ist in den Staub gesunken: belebe mich wieder nach deinem Wort.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Ich habe dir meine Lage geschildert, da hast du mich erhört: lehre mich deine Satzungen.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Laß mich den Weg verstehn, den deine Befehle gebieten, so will ich sinnen über deine Wunder.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Mein Herz zerfließt vor Kummer in Tränen; richte mich auf nach deinen Worten.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Den Weg der Lüge halte fern von mir, doch begnade mich mit deinem Gesetz!
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Den Weg der Treue habe ich erwählt, deine Rechte unanstößig befunden.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Ich halte fest an deinen Zeugnissen: HERR, laß mich nicht zuschanden werden!
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Den Weg deiner Gebote will ich laufen, denn du machst mir weit das Herz.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Lehre mich, HERR, den Weg deiner Satzungen, so will ich ihn innehalten bis ans Ende.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Verleihe mir Einsicht, damit ich deine Weisung beachte und sie mit ganzem Herzen befolge.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Laß mich wandeln auf dem Pfade deiner Gebote, denn an diesem habe ich meine Freude.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Neige mein Herz deinen Zeugnissen zu und nicht zur Gewinnsucht.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Wende meine Augen ab, daß sie nicht nach Eitlem schauen; belebe mich auf deinen Wegen.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Erfülle an deinem Knechte deine Verheißung, die darauf abzielt, daß man dich fürchte.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Wende ab meine Schmach, vor der mir graut; denn deine Rechte sind heilsam.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Fürwahr, ich sehne mich nach deinen Befehlen: belebe mich durch deine Gerechtigkeit!
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Laß deine Gnadenerweise mir widerfahren, o HERR, deine Hilfe nach deinem Wort,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
daß ich dem, der mich schmäht, zu antworten weiß; denn ich verlasse mich auf dein Wort.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Und entzieh meinem Munde nicht ganz das Wort der Wahrheit; denn ich harre auf deine Rechte.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Und befolgen will ich dein Gesetz beständig, immer und ewiglich;
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
so werde ich wandeln auf freier Bahn; denn ich habe mich stets um deine Befehle gekümmert;
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
und ich will von deinen Zeugnissen reden vor Königen, ohne mich zu scheuen;
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
denn ich habe meine Freude an deinen Geboten, die mir lieb sind,
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
und hebe meine Hände auf zu deinen Geboten, [die mir lieb sind, ] will über deine Satzungen sinnen.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Halte deinem Knecht getreulich dein Wort, auf das du mich hast hoffen lassen!
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Das ist mein Trost in meinem Elend, daß dein Wort mich neu belebt hat.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Die Übermüt’gen verspotten mich maßlos, doch ich bin von deinem Gesetz nicht abgewichen.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Gedenke ich deiner Rechte aus der Vorzeit, so fühle ich mich, o HERR, getröstet.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Heißer Zorn erfaßt mich wegen der Gottlosen, die dein Gesetz verlassen haben.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Deine Satzungen sind mir zu Lobgesängen geworden im Hause meiner Pilgerschaft.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
In der Nacht sogar gedenke ich deines Namens, o HERR, und befolge dein Gesetz.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Das ist mir zuteil geworden, daß ich deine Befehle befolgt habe.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
Meine Aufgabe ist, o HERR, ich bekenne es, deine Worte zu befolgen.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Von ganzem Herzen fleh’ ich dich an: »Sei mir gnädig nach deiner Verheißung!«
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Ich habe über meine Wege nachgedacht und lenke (daher) meine Schritte zu deinen Zeugnissen zurück.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Ich eile und säume nicht, deine Gebote zu befolgen.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Die Fallstricke der Gottlosen umringen mich; dennoch vergesse ich dein Gesetz nicht.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
In der Mitte der Nacht stehe ich auf, um dir zu danken für die Verordnungen deiner Gerechtigkeit.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Befreundet bin ich mit allen, die dich fürchten, und mit denen, die deine Befehle befolgen.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Deiner Gnade, o HERR, ist die Erde voll: lehre mich deine Satzungen!
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Gutes hast du an deinem Knechte getan, o HERR, nach deiner Verheißung.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Rechte Einsicht und Erkenntnis lehre mich, denn ich vertraue auf deine Gebote.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Bevor ich gedemütigt wurde, ging ich irre; jetzt aber beobachte ich dein Wort.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Du bist gütig und erweisest Gutes: lehre mich deine Satzungen!
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Lügen haben die Stolzen gegen mich erdichtet, ich aber befolge deine Befehle mit ganzem Herzen.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Unempfindlich wie von Fett ist ihr Herz, ich aber habe Freude an deinem Gesetz.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Gut war’s für mich, daß ich gedemütigt wurde, damit ich deine Satzungen lernte.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Die Weisung deines Mundes ist mir lieber als Tausende von Gold- und Silberstücken.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Deine Hände haben mich geschaffen und gebildet: verleihe mir nun auch Einsicht, daß ich deine Gebote lerne!
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Die dich fürchten, werden mich sehen und sich freun; denn ich habe auf dein Wort geharrt.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Ich weiß, o HERR, daß deine Gerichte gerecht sind und du mich in Treue gedemütigt hast.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Laß doch deine Gnade mir Trost gewähren, wie du deinem Knechte verheißen hast!
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Laß mir dein Erbarmen widerfahren, daß ich auflebe, denn dein Gesetz ist meine Lust.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Laß die Stolzen zuschanden werden, weil sie ohne Grund mich niederdrücken; ich aber sinne über deine Befehle.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Laß mir sich zuwenden, die dich fürchten und die deine Zeugnisse anerkennen!
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Mein Herz halte treu an deinen Satzungen fest, auf daß ich nicht zuschanden werde.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Meine Seele schmachtet nach deiner Hilfe: ich harre auf dein Wort.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Meine Augen schmachten nach deiner Verheißung, indem ich frage: »Wann wirst du mich trösten?«
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Bin ich auch wie ein Schlauch im Rauch geworden, hab’ ich doch deine Satzungen nicht vergessen.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Wie viele sind noch der Lebenstage deines Knechts? Wann hältst du Gericht über meine Verfolger?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Übermütige haben mir Gruben gegraben, sie, die sich nicht nach deinem Gesetz verhalten.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Alle deine Gebote sind Wahrheit; mit Lüge verfolgt man mich: so hilf mir!
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Fast hätten sie mich im Lande umgebracht; doch ich verlasse deine Befehle nicht.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Nach deiner Gnade erhalte mich am Leben, so will ich das Zeugnis deines Mundes befolgen.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Auf ewige Zeit, o HERR, steht fest dein Wort im Himmel.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Von Geschlecht zu Geschlecht währt deine Treue; du hast die Erde festgestellt, und sie steht;
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
nach deinen Verordnungen stehn sie noch heute, denn alle Dinge sind dir dienstbar.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Wäre dein Gesetz nicht meine Freude gewesen, so wär’ ich in meinem Elend vergangen.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Niemals will ich deine Befehle vergessen, denn durch sie hast du mich neu belebt.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Dein bin ich: hilf mir! Denn ich beachte deine Verordnungen.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Gottlose lauern mir auf, um mich umzubringen, ich aber achte auf deine Zeugnisse.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Von allem Vollkomm’nen habe ich eine Grenze gesehn; doch dein Gebot ist völlig unbeschränkt.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Wie habe ich dein Gesetz so lieb! Den ganzen Tag ist es mein Sinnen.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Weiser, als meine Feinde sind, machen mich deine Gebote, denn mein sind sie für immer.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Verständiger bin ich als alle meine Lehrer, denn deine Zeugnisse sind mein Sinnen.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Mehr Einsicht besitz’ ich als die Greise; denn ich beobachte deine Befehle.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Von jedem bösen Pfade halte ich meinen Fuß fern, um dein Wort zu befolgen.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Von deinen Rechten weiche ich nicht ab, denn du hast mich belehrt.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Wie süß sind deine Worte meinem Gaumen, süßer als Honig meinem Munde!
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Aus deinen Befehlen gewinne ich Einsicht; darum hasse ich jeglichen Lügenpfad.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
Dein Wort ist meines Fußes Leuchte und ein Licht auf meinem Wege.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Ich habe geschworen und den Vorsatz gefaßt, den Verordnungen deiner Gerechtigkeit treu zu bleiben.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Ich bin gar tief gebeugt: o HERR, belebe mich wieder nach deiner Verheißung!
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Laß, HERR, dir gefallen die willigen Opfer meines Mundes und lehre mich deine Rechte!
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Ich schwebe beständig in Todesgefahr, doch dein Gesetz vergesse ich nicht.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Die Gottlosen haben mir Schlingen gelegt, aber von deinen Befehlen irre ich nicht ab.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Deine Zeugnisse sind mein ewiger Erbbesitz, denn sie sind die Wonne meines Herzens.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Ich neige mein Herz dazu, deine Satzungen zu erfüllen immerdar bis ans Ende.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Die Doppelherzigen hasse ich, aber dein Gesetz ist mir lieb.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Mein Schirm und Schild bist du; auf dein Wort harre ich.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Weicht von mir, ihr Übeltäter! Ich will die Gebote meines Gottes halten.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Stütze mich nach deiner Verheißung, daß ich lebe, und laß mich nicht in meiner Hoffnung getäuscht werden!
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Stärke mich, auf daß ich Heil erlange, und laß mich stets auf deine Satzungen achten!
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Du verwirfst alle, die von deinen Satzungen abirren; denn erfolglos ist ihre Täuschung.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Wie Schlacken räumst du alle Gottlosen des Landes hinweg; darum liebe ich deine Zeugnisse.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Aus Furcht vor dir schaudert mein Leib, und mir ist bange vor deinen Gerichten.
121 Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Ich habe Recht und Gerechtigkeit geübt: gib mich nicht meinen Bedrückern preis!
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Tritt für deinen Knecht zu seinem Heile ein, laß die Stolzen mir nicht Gewalt antun!
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Meine Augen schmachten nach deiner Rettung und nach der Bestätigung deiner Gerechtigkeit.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Verfahre mit deinem Knecht nach deiner Gnade und lehre mich deine Satzungen!
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Dein Knecht bin ich, verleihe mir Einsicht, damit ich deine Zeugnisse verstehen lerne.
126 Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Zeit ist’s für den HERRN, zu handeln: sie haben ja dein Gesetz gebrochen.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Darum liebe ich deine Gebote mehr als Gold und als Feingold.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Darum schätze ich alle deine Befehle als richtig; jeder Lügenpfad ist mir verhaßt.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Wunderwerke sind deine Zeugnisse; darum hält mein Herz an ihnen fest.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Die Erschließung deiner Worte erleuchtet, verleiht den Einfältigen Einsicht.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Ich tue meinen Mund weit auf und lechze, denn mich verlangt nach deinen Geboten.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Wende dich zu mir und sei mir gnädig, wie es recht ist bei denen, die deinen Namen lieben!
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Laß meine Schritte fest sein durch dein Wort und laß nichts Trügerisches über mich herrschen.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Erlöse mich von der Bedrückung der Menschen, so will ich deine Befehle befolgen.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Laß dein Angesicht leuchten gegen deinen Knecht und lehre mich deine Satzungen.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Tränenströme rinnen aus meinen Augen, weil viele dein Gesetz nicht befolgen.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Gerecht bist du, o HERR, und richtig sind deine Rechte.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
In Gerechtigkeit hast du deine Zeugnisse verordnet und in unerschütterlicher Treue.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Mich verzehrt mein Eifer, weil meine Gegner deine Worte vergessen.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Dein Wort ist wohlgeläutert, und dein Knecht hat es lieb.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Gering bin ich und verachtet, doch deine Befehle vergesse ich nicht.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Deine Gerechtigkeit ist ewige Gerechtigkeit, und dein Gesetz ist Wahrheit.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Wenn Leiden und Not mich getroffen haben, sind deine Gebote dennoch meine Freude.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Deine Zeugnisse bleiben immerdar gerecht: verleihe mir Verständnis, so werde ich leben.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Ich rufe von ganzem Herzen: »Erhöre mich, HERR!« Deine Satzungen will ich beobachten.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Ich rufe zu dir: »Hilf mir! So will ich deine Zeugnisse beobachten.«
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Früh bin ich auf vor Tagesanbruch und flehe laut; auf dein Wort harre ich.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Meine Augen wachen die ganze Nacht hindurch, um über dein Wort nachzusinnen.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Höre meine Stimme nach deiner Gnade! O HERR, nach deinen Rechten laß mich aufleben!
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Mir haben sich Leute genaht, die der Arglist frönen: von deinem Gesetz sind sie fern;
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
doch du bist mir nahe, o HERR, und alle deine Gebote sind Wahrheit.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Längst weiß ich aus deinen Zeugnissen, daß du sie für ewig festgestellt hast.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Sieh mein Elend an und errette mich! Denn dein Gesetz vergesse ich nicht.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Führe meine Sache und erlöse mich, schenke mir neues Leben nach deiner Verheißung!
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Den Gottlosen bleibt die Hilfe fern, denn sie kümmern sich nicht um deine Satzungen.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Deine Barmherzigkeit ist groß, o HERR: nach deinen Rechten belebe mich wieder!
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Groß ist meiner Verfolger und Gegner Zahl, doch von deinen Zeugnissen geh’ ich nicht ab.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Wenn ich Treulose sehe, so fühle ich Abscheu, weil sie dein Wort nicht befolgen.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Sieh her, ich liebe deine Befehle: HERR, schenke mir neues Leben nach deiner Gnade!
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Der ganze Inhalt deines Wortes ist Wahrheit, und ewig gilt jede Verordnung deiner Gerechtigkeit.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Fürsten haben mich ohne Ursach’ verfolgt; doch nur vor deinen Worten erbebt mein Herz.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Ich freue mich über dein Wort wie einer, der große Beute gewinnt.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Lügen hasse und verabscheue ich, aber dein Gesetz ist mir lieb.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Siebenmal täglich preise ich dich um der Verordnungen deiner Gerechtigkeit willen.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Frieden in Fülle erlangen die Freunde deines Gesetzes, denn es gibt für sie kein Straucheln.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Ich hoffe auf deine Rettung, o HERR, denn ich habe deine Gebote gehalten.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Mein Herz befolgt deine Zeugnisse, und ich habe sie aufrichtig lieb.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Ich befolge deine Befehle und Zeugnisse; denn alle meine Wege sind dir bekannt.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Laß mein lautes Flehen zu dir dringen, o HERR; verleih mir Verständnis für dein Wort!
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Laß mein Beten vor dich kommen: errette mich nach deiner Verheißung!
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Meine Lippen sollen Lobpreis sprudeln lassen, weil du mich deine Satzungen lehrst.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Meine Zunge soll von deinem Worte singen; denn alle deine Gebote sind gerecht.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Laß deine Hand bereit sein, mir zu helfen, denn deine Befehle hab’ ich (zu Führern) erwählt.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Ich sehne mich nach deiner Hilfe, o HERR, und dein Gesetz ist meine Freude.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Laß meine Seele leben, daß sie dich preise, und deine Rechte mögen mir helfen!
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Geh ich irre wie ein verlorenes Schaf, so suche deinen Knecht! Denn deine Gebote habe ich nicht vergessen.
