Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Wohl denen, deren Weg unsträflich ist, die nach dem Gesetze Jahwes wandeln.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Wohl denen, die seine Zeugnisse beachten, ihn von ganzem Herzen suchen,
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
auch keinen Frevel verübt haben, sondern auf seinen Wegen gewandelt sind.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Du hast deine Befehle verordnet, daß man sie eifrig beobachten soll.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Möchte doch mein Wandel fest sein, daß ich deine Satzungen beobachte.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Dann werde ich nicht zu Schanden werden, wenn ich auf alle deine Gebote blicke.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Ich will dich mit redlichem Herzen preisen, wenn ich deine gerechten Ordnungen erlerne.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Deine Satzungen will ich beobachten: verlaß mich nicht völlig!
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Wodurch kann ein Jüngling seinen Pfad rein erhalten? Indem er deine Satzungen beobachtet gemäß deinem Worte.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Von ganzem Herzen suche ich dich: laß mich nicht abirren von deinen Geboten!
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
In meinem Herzen berge ich dein Wort, damit ich mich nicht an dir versündige.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Gepriesen seist du, Jahwe; lehre mich deine Satzungen!
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Mit meinen Lippen verkünde ich alle Ordnungen deines Mundes.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
An dem Wege, den deine Zeugnisse gebieten, freue ich mich wie über irgend welchen Reichtum.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Über deine Befehle will ich sinnen und deine Pfade betrachten.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
An deinen Satzungen will ich mich ergötzen, dein Wort nicht vergessen.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Thue deinem Knechte wohl, daß ich lebe, so will ich dein Wort beobachten.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Decke meine Augen auf, damit ich erschaue Wunder aus deinem Gesetz.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Ein Gast bin ich auf Erden; verbirg deine Gebote nicht vor mir.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Meine Seele reibt sich auf vor Verlangen nach deinen Ordnungen zu jeder Zeit.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Du hast die verfluchten Übermütigen bedroht, die von deinen Geboten abirrten.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Wälze Schmach und Verachtung von mir ab, denn ich habe deine Zeugnisse beachtet.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Haben auch Fürsten sich hingesetzt, sich wider mich beredet - dein Knecht sinnt über deine Satzungen nach.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Ja, deine Zeugnisse sind mein Ergötzen, deine Befehle sind meine Berater.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
Meine Seele klebt am Staube; belebe mich gemäß deinem Worte.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Ich erzählte meine Wege, da erhörtest du mich; lehre mich deine Satzungen.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Laß mich den Weg, den deine Befehle gebieten, verstehen, so will ich über deine Wunder nachsinnen.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Meine Seele thränt vor Kummer; richte mich auf gemäß deinem Worte.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Den Weg der Lüge halte fern von mir und begnadige mich mit deinem Gesetze.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Den Weg der Treue habe ich erwählt, deine Ordnungen vor mich hingestellt.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Ich hänge an deinen Zeugnissen; Jahwe, laß mich nicht zu Schanden werden!
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Den Weg deiner Gebote will ich laufen, denn du machst mir das Herz weit.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Lehre mich, Jahwe, den Weg deiner Satzungen, damit ich ihn bis zuletzt beachte.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Laß mich einsichtig werden, damit ich dein Gesetz beachte und von ganzem Herzen halte.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Laß mich auf dem Pfade deiner Gebote einhergehen, denn an ihm habe ich Gefallen.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Neige mein Herz deinen Zeugnissen zu und nicht dem ungerechten Gewinn.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Ziehe meine Augen davon ab, daß sie nach Eitlem schauen; belebe mich auf deinen Wegen.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Erfülle deinem Knechte deine Verheißung, die der Furcht vor dir gegeben ist.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Laß die Schmach, die ich fürchte, an mir vorübergehen; denn deine Ordnungen sind gut.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Fürwahr, mich verlangt nach deinen Befehlen; belebe mich durch deine Gerechtigkeit.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Mögen deine Gnadenerweisungen, Jahwe, über mich kommen, dein Heil gemäß deiner Verheißung,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
daß ich dem, der mich lästert, etwas antworten kann; denn ich vertraue auf dein Wort.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Und entziehe meinem Munde nicht völlig das Wort der Wahrheit, denn auf deine Gerichte harre ich.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Und ich will dein Gesetz beständig beobachten, immer und ewig,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
so werde ich in weitem Raume wandeln, denn ich habe deine Befehle gesucht.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Und ich will von deinen Zeugnissen vor Königen reden und mich nicht schämen.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
Ich ergötze mich an deinen Geboten, die ich lieb gewonnen habe.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Und ich erhebe meine Hände zu deinen Geboten, die ich lieb gewonnen, und will nachsinnen über deine Satzungen.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Gedenke des Worts an deinen Knecht, dieweil du mich harren ließest.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Das ist mein Trost in meinem Elend, daß mich dein Wort neu belebte.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Übermütige haben mich gar sehr verspottet; von deinem Gesetze bin ich nicht abgewichen.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Ich gedachte deiner Gerichte von Uralters her, Jahwe, da tröstete ich mich.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Zornglut hat mich erfaßt wegen der Gottlosen, die dein Gesetz verlassen.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Anlaß zu Lobpreis wurden mir deine Satzungen da, wo ich als Fremdling weile.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Ich gedachte des Nachts an deinen Namen, Jahwe, und beobachtete dein Gesetz.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Solches ward mir zu teil, denn ich habe deine Befehle beachtet.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
Ich sprach: Mein Teil ist, Jahwe, deine Worte zu beobachten.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Von ganzem Herzen habe ich deine Gunst gesucht; sei mir gnädig gemäß deiner Verheißung.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Ich überdachte meine Wege und lenkte meine Füße deinen Zeugnissen zu.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Ich eilte und zauderte nicht, deine Gebote zu beobachten.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Die Stricke der Gottlosen umgaben mich; dein Gesetz habe ich nicht vergessen.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
Mitten in der Nacht erhebe ich mich, dir wegen deiner gerechten Ordnungen zu danken.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Ich bin ein Genosse aller derer, die dich fürchten und deine Befehle beobachten.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Von deiner Gnade, Jahwe, ist die Erde voll; lehre mich deine Satzungen.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Du hast deinem Knechte Gutes erwiesen, Jahwe, gemäß deinem Worte.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Rechte Einsicht und Erkenntnis lehre mich, denn ich vertraue auf deine Gebote.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Bevor ich gedemütigt ward, ging ich irre, nun aber beobachte ich dein Wort.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Gütig bist du und thust wohl; lehre mich deine Satzungen.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Die Übermütigen haben mir Lüge angedichtet; ich aber beachte von ganzem Herzen deine Befehle.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Stumpf wie Fett ist ihr Sinn; ich aber ergötze mich an deinem Gesetze.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Es war heilsam für mich, daß ich gedemütigt ward, damit ich deine Satzungen lernte.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Das Gesetz deines Mundes ist köstlicher für mich, als Tausende Goldes und Silbers.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Deine Hände haben mich geschaffen und bereiteten mich; laß mich einsichtig werden, damit ich deine Gebote lerne.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Die dich fürchten, werden mich sehen und sich freuen, denn ich harre auf dein Wort.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Ich weiß, Jahwe, daß deine Gerichte gerecht sind, und daß du in Treue mich gedemütigt hast.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Möchte doch deine Gnade dienen, mich zu trösten, nach deiner Verheißung an deinen Knecht.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Möchte dein Erbarmen über mich kommen, daß ich lebe, denn dein Gesetz ist mein Ergötzen.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Laß die Übermütigen zu Schanden werden, weil sie mich ohne Grund gebeugt haben; ich sinne nach über deine Befehle.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Mir mögen sich zuwenden, die dich fürchten und die deine Zeugnisse kennen.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Möge mein Herz in deinen Satzungen unsträflich sein, damit ich nicht zu Schanden werde.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Meine Seele schmachtet nach deinem Heil; ich harre auf dein Wort.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Meine Augen schmachten nach deinem Wort und fragen: “Wann wirst du mich trösten?”
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Denn ich gleiche einem Schlauch im Rauche; deine Satzungen habe ich nicht vergessen.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Wie viel sind der Lebenstage deines Knechts? Wann wirst du an meinen Verfolgern das Gericht vollstrecken?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Die Übermütigen haben mir Gruben gegraben, sie, die deinem Gesetze nicht entsprechen.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Alle deine Gebote sind Wahrheit. Ohne Grund verfolgen sie mich: hilf mir!
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Gar leicht hätten sie mich auf Erden aufgerieben, obgleich ich von deinen Befehlen nicht gelassen habe.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Gemäß deiner Gnade erhalte mich am Leben, damit ich das Zeugnis deines Mundes beobachte.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Auf ewig, Jahwe, steht dein Wort im Himmel fest.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Durch alle Geschlechter währt deine Treue; du hast die Erde hingestellt und sie blieb stehen.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Nach deinen Ordnungen stehen sie noch heut, denn das alles sind deine Diener.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Wenn nicht dein Gesetz mein Ergötzen gewesen wäre, so wäre ich vergangen in meinem Elend.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Nimmermehr will ich deine Befehle vergessen, denn durch sie hast du mich am Leben erhalten.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Dein bin ich, hilf mir! denn ich suche deine Befehle.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Die Gottlosen haben auf mich gelauert, mich umzubringen. Ich merke auf deine Zeugnisse.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Von allem sonstigen Umfang habe ich ein Ende gesehen: überaus weitreichend ist dein Gebot.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Wie liebe ich dein Gesetz! Allezeit ist es mein Sinnen.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Dein Gebot macht mich weiser, als es meine Feinde sind, denn es ist für immer mein.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Ich bin klüger als alle, die mich gelehrt haben, denn deine Zeugnisse sind mein Sinnen.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Ich bin einsichtiger als Greise, denn ich beachte deine Befehle.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Von jedem schlimmen Pfade hielt ich meine Füße zurück, um dein Wort zu beobachten.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Von deinen Ordnungen wich ich nicht, denn du unterwiesest mich.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Wie süß sind meinem Gaumen deine Verheißungen, süßer als Honig meinem Munde.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Durch deine Befehle werde ich einsichtig, darum hasse ich jeden Lügenpfad.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
Dein Wort ist meines Fußes Leuchte und ein Licht für meinen Pfad.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Ich habe geschworen und hielt es, deine gerechten Ordnungen zu beobachten.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Ich bin schwer gebeugt; Jahwe, belebe mich nach deinem Worte.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Laß dir, Jahwe, die freiwilligen Opfer meines Mundes gefallen und lehre mich deine Ordnungen.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Ich trage mein Leben beständig in meiner Hand und habe dein Gesetz nicht vergessen.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Die Gottlosen haben mir eine Schlinge gelegt, und von deinen Befehlen bin ich nicht abgeirrt.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Ich habe deine Zeugnisse für immer zum Besitz erhalten, denn sie sind die Wonne meines Herzens.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Ich neige mein Herz dazu, nach deinen Satzungen zu thun, für immer, bis zuletzt.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Zwiespältige hasse ich und dein Gesetz habe ich lieb.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Du bist mein Schirm und mein Schild, auf dein Wort harre ich.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Weicht von mir, ihr Bösewichter, daß ich die Gebote meines Gottes beachte.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Stütze mich deiner Verheißung gemäß, daß ich lebe, und laß mich mit meiner Hoffnung nicht zu Schanden werden.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Stärke mich, daß mir geholfen werde, so will ich mich an deinen Satzungen beständig ergötzen.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Du verwirfst alle, die sich von deinen Satzungen verirren, denn fruchtlos ist ihr Trügen.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Für Schlacken erachtest du alle Gottlosen auf Erden; darum liebe ich deine Zeugnisse.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Mein Leib schaudert aus Furcht vor dir, und ich bange vor deinen Gerichten.
121 Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Ich habe Recht und Gerechtigkeit geübt; überlasse mich nicht meinen Unterdrückern.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Tritt für deinen Knecht zu seinem Heile ein; laß die Übermütigen mich nicht unterdrücken.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Meine Augen schmachten nach deiner Hilfe und nach deinem gerechten Spruche.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Verfahre mit deinem Knechte deiner Gnade gemäß und lehre mich deine Satzungen.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Dein Knecht bin ich; laß mich einsichtig werden, damit ich deine Zeugnisse erkenne.
126 Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Zeit ist's zu handeln für Jahwe; sie haben dein Gesetz gebrochen.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Darum liebe ich deine Gebote mehr als Gold und als Feingold.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Darum halte ich alle deine Befehle für recht; jeden Lügenpfad hasse ich.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Wunderbar sind deine Zeugnisse; darum hat sie meine Seele beachtet.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Das Thor deiner Worte leuchtet, macht die Einfältigen verständig.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Ich sperre meinen Mund auf und lechze, denn mich verlangt nach deinen Geboten.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Wende dich zu mir und sei mir gnädig, nach dem Rechte derer, die deinen Namen lieben.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Festige meine Tritte in deinem Wort und laß keinerlei Böses über mich herrschen.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Erlöse mich von Menschenbedrückung, damit ich deine Befehle halte.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Laß deinem Knechte dein Antlitz leuchten und lehre mich deine Satzungen.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Von Wasserbächen strömten meine Augen über, weil sie dein Gesetz nicht beobachtet haben.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Du bist gerecht, Jahwe, und deine Ordnungen sind recht.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Du hast in Gerechtigkeit deine Zeugnisse geboten und in Treue überaus.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Mich hat mein Eifer verzehrt, weil meine Bedränger deine Worte vergaßen.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Dein Wort ist überaus geläutert, und dein Knecht hat es lieb.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Ich bin klein und verachtet; deine Befehle vergaß ich nicht.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Deine Gerechtigkeit ist Gerechtigkeit für immer, und dein Gesetz ist Wahrheit.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Not und Drangsal haben mich betroffen; deine Gebote sind mein Ergötzen.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Gerechtigkeit sind deine Zeugnisse für immer; laß mich einsichtig werden, damit ich lebe.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Ich rufe von ganzem Herzen: Erhöre mich, Jahwe! Deine Satzungen will ich beachten.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Ich rufe dich, hilf mir, damit ich deine Satzungen beobachte.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Ich komme der Morgendämmerung zuvor und schreie, indem ich harre auf dein Wort.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Meine Augen kommen den Nachtwachen zuvor, um über dein Wort nachzusinnen.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Höre meine Stimme gemäß deiner Gnade; Jahwe, deinen Ordnungen gemäß belebe mich.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Nahe sind, die mich mit Arglist verfolgen, sich von deinem Gesetze fernhalten;
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
aber du bist nahe, Jahwe, und alle deine Gebote sind Wahrheit.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Von längst her weiß ich aus deinen Zeugnissen, daß du sie für ewig gegründet hast.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Siehe mein Elend und reiße mich heraus, denn dein Gesetz vergaß ich nicht.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Führe meine Sache und erlöse mich; deiner Verheißung gemäß belebe mich.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Den Gottlosen bleibt die Hilfe fern, denn sie fragen nichts nach deinen Satzungen.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Deine Barmherzigkeit ist groß, Jahwe; deinen Ordnungen gemäß belebe mich.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Zahlreich sind meine Verfolger und Bedränger; von deinen Zeugnissen wich ich nicht ab.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Ich gewahrte Abtrünnige und empfand Ekel - solche, die dein Wort nicht beobachteten.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Sieh, daß ich deine Befehle liebe; Jahwe, deiner Gnade gemäß belebe mich.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Die Summe deines Worts ist Treue, und auf ewig währt alle deine gerechte Ordnung.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Fürsten verfolgen mich ohne Ursache, und vor deinem Worte bebt mein Herz.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Ich bin erfreut über deine Verheißung wie einer, der große Beute fand.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Lüge hasse und verabscheue ich; dein Gesetz habe ich lieb.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Siebenmal des Tages preise ich dich wegen deiner gerechten Ordnungen.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Großes Heil wird denen, die dein Gesetz lieb haben, und es giebt für sie keinen Anstoß.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Ich hoffe auf deine Hilfe, Jahwe; habe ich doch nach deinen Geboten gethan.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Meine Seele hat deine Zeugnisse beobachtet, und ich gewann sie überaus lieb.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Ich habe deine Befehle und deine Zeugnisse beobachtet, denn alle meine Wege sind dir gegenwärtig.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Mein Jammern komme nahe vor dein Angesicht, Jahwe; deinem Worte gemäß laß mich einsichtig werden.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Mein Flehen komme vor dein Angesicht; deiner Verheißung gemäß errette mich.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Meine Lippen sollen Lobpreis ausströmen, denn du lehrst mich deine Satzungen.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Meine Zunge soll von deinem Worte singen, denn alle deine Gebote sind Gerechtigkeit.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Möge deine Hand bereit sein, mir zu helfen, denn deine Befehle habe ich erwählt.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Mich verlangt nach deiner Hilfe, Jahwe, und dein Gesetz ist mein Ergötzen.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Möge meine Seele leben, daß sie dich preise, und deine Gerichte mögen mir helfen.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Ich gehe in der Irre: wie ein verlorenes Schaf suche deinen Knecht; denn deine Gebote vergaß ich nicht.
