< Žalmy 116 >
1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Weil auf mein Rufen hört der Herr, hab ich die Stunden meiner Andacht lieb;
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
er neigt sein Ohr zu mir, sooft ich rufe.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol )
Umfangen mich des Todes Bande, und überkommt mich Höllenangst, und komme ich in Not und Jammer, (Sheol )
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
dann rufe ich des Herren Namen an; "Ach, rette, Herr, mein Leben!"
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Der Herr ist gnädig und ist mild; erbarmungsvoll ist unser Gott.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Einfältige beschützt der Herr; bin ich unwürdig schon, so hilft er dennoch mir.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Zu deiner Ruhestätte, meine Seele, wende dich! Der Herr tut dir ja Gutes unverdient.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Du wahrst mein Leben vor dem Tode, mein Auge vor den Tränen und meine Füße vor dem Straucheln.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
So kann ich wandeln vor dem Herrn im Lande der Lebendigen.
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Ich kann's bestätigen, was ich jetzt sage: Ich war so tief gebeugt.
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Ich sprach in meiner Angst: "Die Menschenkinder trügen all."
12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Wie kann ich jetzt dem Herrn vergelten all das, was er an mir getan?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Des Heiles Kelch ergreife ich; des Herren Ruhm verkünde ich. -
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Was ich dem Herrn gelobt, das löse ich jetzt ein vor seinem ganzen Volke.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Bedeutungsvoll ist in des Herren Augen, wenn's um das Sterben seiner Frommen geht. -
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Ach, Herr, ich bin Dein Knecht; ich bin Dein Knecht, von Deiner Magd geboren. Wenn Du jetzt meine Bande lösest,
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
dann bringe ich Dir Dankesopfer dar und künde so des Herren Ruhm. -
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
Was ich dem Herrn gelobt, das löse ich jetzt ein vor seinem ganzen Volke,
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
im Haus des Herrn in seinen Höfen, Jerusalem, in deiner Mitte. Alleluja!