< Žalmy 116 >

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Halleluja! Ik heb Jahweh lief, Want Hij hoort naar mijn smeken!
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
Hij luisterde naar mij, toen ik riep
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
En de strikken des doods mij omknelden; Toen doodsangst mij kwelde, Nood en jammer mij troffen. (Sheol h7585)
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Ik riep de Naam van Jahweh aan: "Ach, Jahweh, spaar toch mijn leven!"
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
En Jahweh was genadig en trouw, Onze God vol ontferming:
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Jahweh waakt over de zwakken; Ik was uitgeput, maar Jahweh heeft mij gered!
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Wees dan gelaten, mijn ziel; Want Jahweh blijft voor u zorgen:
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Hij heeft mij gered van de dood, Mijn ogen van tranen, mijn voeten van stoten;
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Nog mag ik voor Jahweh’s aanschijn wandelen In de landen der levenden!
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Ik blijf dus vertrouwen, al roep ik ook uit: "Ik ben diep ongelukkig!"
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Al zou ik in mijn ellende ook zeggen: "Er is geen mens te vertrouwen!"
12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Hoe zal ik Jahweh kunnen vergelden Al het goede, dat Hij mij deed?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
De kelk der redding hef ik omhoog, En roep de Naam van Jahweh aan;
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Ik zal mijn gelofte aan Jahweh volbrengen Ten overstaan van heel het volk:
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Want te duur was in de ogen van Jahweh De dood zijner vromen.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Ach Jahweh, ik ben maar uw knecht, de zoon van uw dienstmaagd, Toch hebt Gij mijn boeien verbroken:
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Ik breng U dan een offer van dank, En roep de Naam van Jahweh aan,
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
In de voorhoven van Jahweh’s huis, Binnen uw muren, Jerusalem!

< Žalmy 116 >