< Žalmy 115 >
1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
NON NOBIS DOMINE, NON NOBIS: sed nomini tuo da gloriam.
2 Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
Super misericordia tua, et veritate tua: nequando dicant Gentes: Ubi est Deus eorum?
3 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
Deus autem noster in caelo: omnia quaecumque voluit, fecit.
4 Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
Simulacra gentium argentum, et aurum, opera manuum hominum.
5 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
Os habent, et non loquentur: oculos habent, et non videbunt.
6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
Aures habent, et non audient: nares habent, et non odorabunt.
7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
Manus habent, et non palpabunt: pedes habent, et non ambulabunt: non clamabunt in gutture suo.
8 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
Similes illis fiant qui faciunt ea: et omnes qui confidunt in eis.
9 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
Domus Israel speravit in Domino: adiutor eorum et protector eorum est.
10 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Domus Aaron speravit in Domino: adiutor eorum et protector eorum est.
11 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Qui timent Dominum, speraverunt in Domino: adiutor eorum et protector eorum est.
12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
Dominus memor fuit nostri: et benedixit nobis: Benedixit domui Israel: benedixit domui Aaron.
13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
Benedixit omnibus, qui timent Dominum, pusillis cum maioribus.
14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
Adiiciat Dominus super vos: super vos, et super filios vestros.
15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
Benedicti vos a Domino, qui fecit caelum, et terram.
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
Caelum caeli Domino: terram autem dedit filiis hominum.
17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
Non mortui laudabunt te Domine: neque omnes, qui descendunt in infernum. ()
18 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.
Sed nos qui vivimus, benedicimus Domino, ex hoc nunc et usque in saeculum.