< Žalmy 115 >

1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
Nicht uns, HERR, nicht uns, sondern deinem Namen gib Ehre, um deiner Gnade und Treue willen!
2 Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
Warum sollen die Heiden sagen: «Wo ist denn ihr Gott?»
3 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
Aber unser Gott ist ja im Himmel; er tut alles, was er will.
4 Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
Ihre Götzen sind Silber und Gold, von Menschenhänden gemacht.
5 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
Sie haben einen Mund und reden nicht, sie haben Augen und sehen nicht;
6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
Ohren haben sie und hören nicht, eine Nase haben sie und riechen nicht;
7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
Hände haben sie und greifen nicht, Füße haben sie und gehen nicht; mit ihrer Kehle geben sie keinen Laut.
8 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
Ihnen sind gleich, die sie machen, alle, die auf sie vertrauen.
9 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
Israel, vertraue auf den HERRN! Er ist ihre Hilfe und ihr Schild.
10 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Haus Aaron, vertraue auf den HERRN! Er ist ihre Hilfe und ihr Schild.
11 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Die ihr den HERRN fürchtet, vertrauet auf den HERRN! Er ist ihre Hilfe und ihr Schild.
12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
Der HERR wolle unser gedenken; er wolle segnen! Er segne das Haus Israel, er segne das Haus Aaron!
13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
Er segne, die den HERRN fürchten, die Kleinen samt den Großen!
14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
Der HERR wolle euch mehren, euch und eure Kinder!
15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
Gesegnet seid ihr vom HERRN, der Himmel und Erde gemacht hat.
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
Der Himmel gehört dem HERRN; aber die Erde hat er den Menschenkindern gegeben.
17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
Die Toten rühmen den HERRN nicht und keiner, der zur Stille hinabfährt.
18 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.
Wir aber wollen den HERRN preisen von nun an bis in Ewigkeit. Hallelujah!

< Žalmy 115 >