< Žalmy 115 >

1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
Nicht uns, Jahwe, nicht uns, sondern deinem Namen gieb Ehre, um deiner Gnade, um deiner Treue willen!
2 Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
Warum sollen die Heiden sagen: “Wo ist doch ihr Gott?”
3 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
Ist doch unser Gott im Himmel: alles, was ihm beliebte, hat er gethan.
4 Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
Ihre Götzen sind Silber und Gold, ein Werk von Menschenhänden.
5 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
Sie haben einen Mund und reden nicht; sie haben Augen und sehen nicht.
6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
Sie haben Ohren und hören nicht; sie haben eine Nase und riechen nicht.
7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
Hände haben sie und tasten nicht, Füße haben sie und gehen nicht; sie sprechen nicht mit ihrer Kehle.
8 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
Ihnen gleich werden die, die sie verfertigen, jeder, der auf sie vertraut.
9 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
Israel, vertraue auf Jahwe - er ist ihre Hilfe und ihr Schild!
10 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Ihr vom Hause Aarons, vertraut auf Jahwe - er ist ihre Hilfe und ihr Schild!
11 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
Die ihr Jahwe fürchtet, vertraut auf Jahwe - er ist ihre Hilfe und ihr Schild!
12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
Jahwe hat unser gedacht: er wird segnen, wird segnen das Haus Israel, segnen das Haus Aarons.
13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
Er wird segnen, die Jahwe fürchten, die Kleinen samt den Großen.
14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
Jahwe wolle zu euch hinzuthun, zu euch und zu euren Kindern.
15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
Gesegnet seid ihr von Jahwe, der Himmel und Erde gemacht hat.
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
Der Himmel ist Himmel Jahwes, aber die Erde hat er den Menschen gegeben.
17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
Nicht die Toten rühmen Jahwe, noch einer von denen, die in die Stille hinabgefahren:
18 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.
aber wir preisen Jah, von nun an bis in Ewigkeit. Rühmet Jah!

< Žalmy 115 >