< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Cuando Israel salió de Egipto, la casa de Jacob de un pueblo de lengua extranjera,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Judá se convirtió en su santuario, Israel su dominio.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
El mar lo vio y huyó. El Jordán fue expulsado.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Las montañas saltaron como carneros, las pequeñas colinas como corderos.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
¿Qué fue, mar, que huyó? Tú, Jordan, ¿te volviste?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
¿Montañas, que saltan como carneros? ¿Colinas pequeñas, como corderos?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Tiembla, tierra, ante la presencia del Señor, en la presencia del Dios de Jacob,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
que convirtió la roca en un estanque de agua, el pedernal en un manantial de aguas.