< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Ko je izhajal Izrael iz Egipta, družina Jakobova izmed ljudstva tujega jezika:
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Bil je Juda svetišče njegovo, Izrael gospostvo njegovo.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Morje samo je videlo in bežalo, Jordan sam se je obrnil nazaj.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Sami hribi so poskakovali kakor ovni, kakor mlada jagnjeta griči.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Kaj ti je bilo, morje, da si bežalo? o Jordan, da si se obrnil nazaj?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
O hribi, zakaj bi poskakovali kakor ovni? griči kakor jagnjeta mlada?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Pred obličjem Gospodovim potresi se zemlja; pred obličjem Boga Jakobovega,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Kateri izpremeni samo skalo v stoječo vodo; kremenje v studenec vodâ.

< Žalmy 114 >