< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Quando Israel saiu do Egito, [quando] a casa de Jacó [saiu] de um povo estrangeiro,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Judá se tornou seu santuário, [e] Israel os seus domínios.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
O mar viu, e fugiu; e o Jordão recuou.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Os montes saltaram como carneiros, os morros como cordeiros.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
O que houve, ó mar, que fugiste? Ó Jordão, que recuaste?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Ó montes, que saltastes como carneiros? Ó morros, como cordeiros?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Trema tu, ó terra, pela presença do Senhor, pela presença do Deus de Jacó,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Que tornou a rocha em lago de águas; ao pedregulho em fonte de águas.

< Žalmy 114 >