< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Da Israel drog ut av Egypten, Jakobs hus fra et folk med fremmed tungemål,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
da blev Juda hans helligdom, Israel hans rike.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Havet så det og flydde, Jordan vendte om og løp tilbake.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Fjellene hoppet som værer, haugene som unge lam.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Hvad har hendt dig, du hav, at du flyr, du Jordan, at du vender om og løper tilbake,
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
I fjell, at I hopper som værer, I hauger som unge lam?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
For Herrens åsyn bev, du jord, for Jakobs Guds åsyn,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
han som gjør klippen til en vannrik sjø, den hårde sten til en vannkilde!