< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Alleluia. In exitu Israel de Ægypto, domus Iacob de populo barbaro:
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Facta est Iudæa sanctificatio eius, Israel potestas eius.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Mare vidit, et fugit: Iordanis conversus est retrorsum.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Montes exultaverunt ut arietes: et colles sicut agni ovium.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Quid est tibi mare quod fugisti: et tu Iordanis, quia conversus es retrorsum?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Montes exultastis sicut arietes, et colles sicut agni ovium?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
A facie Domini mota est terra, a facie Dei Iacob.
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Qui convertit petram in stagna aquarum, et rupem in fontes aquarum.

< Žalmy 114 >