< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Alleluja. [In exitu Israël de Ægypto, domus Jacob de populo barbaro,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
facta est Judæa sanctificatio ejus; Israël potestas ejus.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Mare vidit, et fugit; Jordanis conversus est retrorsum.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Montes exsultaverunt ut arietes, et colles sicut agni ovium.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Quid est tibi, mare, quod fugisti? et tu, Jordanis, quia conversus es retrorsum?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
montes, exsultastis sicut arietes? et colles, sicut agni ovium?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
A facie Domini mota est terra, a facie Dei Jacob:
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
qui convertit petram in stagna aquarum, et rupem in fontes aquarum.