< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Lè Israël te sòti an Égypte, lakay Jacob soti de yon pèp lang etranje,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Juda te vin sanktiyè Li a, Israël, wayòm Li.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Lanmè a te gade e te sove ale. Jourdain an te vire fè bak.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Mòn yo te sote tankou belye, kolin yo tankou ti mouton.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Sa k pase ou menm, O lanmè, ke ou te sove ale konsa? O Jourdain an, ke Ou te vire fè bak konsa?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
O mòn yo, ke ou sote tankou belye konsa? O kolin yo, tankou ti mouton konsa?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Pran tranble, O latè, devan SENYÈ a, Devan Bondye a Jacob la,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Ki te fè wòch la devni yon ma dlo, wòch silèks la yon sous k ap koule.

< Žalmy 114 >