< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Als Israel Ägypten und Jakobs Haus das fremde Volk verließ,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
da ward Juda sein Heiligtum und Israel sein Reich.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Dies sah das Meer und floh; der Jordan ging zurück.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Die Berge hüpften gleich den Widdern, die Hügel wie die Lämmer. -
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Was ist dir, Meer? Du fliehst. Was, Jordan, dir? Du gehst zurück.
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Euch Bergen, daß ihr gleich den Widdern, euch Hügeln, daß ihr gleich den Lämmern hüpfet; -
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Erbebe, Erde, vor dem Herrn, vor Jakobs Gott,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
der Fels in See und Kies in Quellgrund wandelt!