< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Quand Israël sortit d'Egypte, [et] la maison de Jacob d'avec le peuple barbare,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Juda devint une chose sacrée à Dieu, [et] Israël son empire.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
La mer le vit, et s'enfuit, le Jourdain s'en retourna en arrière.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Les montagnes sautèrent comme des moutons, [et] les coteaux comme des agneaux.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Ô mer! qu'avais-tu pour t'enfuir? [et toi] Jourdain, pour retourner en arrière?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
[Et] vous montagnes, que vous ayez sauté comme des moutons; et vous coteaux, comme des agneaux?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Ô terre! tremble pour la présence du Seigneur, pour la présence du Dieu de Jacob;
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Qui a changé le rocher en un étang d'eaux, [et] la pierre très dure en une source d'eaux.