< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Quand Israël sortit d’Égypte, Quand la maison de Jacob s’éloigna d’un peuple barbare,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Juda devint son sanctuaire, Israël fut son domaine.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
La mer le vit et s’enfuit, Le Jourdain retourna en arrière;
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Les montagnes sautèrent comme des béliers, Les collines comme des agneaux.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Qu’as-tu, mer, pour t’enfuir, Jourdain, pour retourner en arrière?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Qu’avez-vous, montagnes, pour sauter comme des béliers, Et vous, collines, comme des agneaux?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Tremble devant le Seigneur, ô terre! Devant le Dieu de Jacob,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Qui change le rocher en étang, Le roc en source d’eaux.