< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Quand Israël sortit d’Égypte, [et] la maison de Jacob d’avec un peuple qui parle une langue étrangère,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Juda fut son sanctuaire, Israël la sphère de sa domination.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
La mer le vit, et s’enfuit; le Jourdain retourna en arrière;
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Les montagnes sautèrent comme des béliers, les collines comme des agneaux.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Qu’avais-tu, mer, pour t’enfuir; toi, Jourdain, pour retourner en arrière?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Vous, montagnes, pour sauter comme des béliers; vous, collines, comme des agneaux?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Devant la face du Seigneur, tremble, ô terre! devant la face du Dieu de Jacob,
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Qui a changé le rocher en un étang d’eau, la pierre dure en une source d’eaux.