< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
When Israel went forth out of Egypt, the house of Jacob from a people of a strange language:
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Judah became his sanctuary, [and] Israel his dominion.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
The sea beheld it, and fled: the Jordan was driven backward.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
The mountains skipped like wethers, the hills like lambs.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
What aileth thee, O sea, that thou fleest? thou, O Jordan, that thou art driven backward?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Ye mountains, that ye skip like wethers? ye hills, like lambs?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
At the presence of the Lord tremble, O earth, at the presence of the God of Jacob;
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Who changeth the rock into a pool of water, the flint into a fountain of water.