< Žalmy 114 >
1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Der Israel drog ud af Ægypten, Jakobs Hus fra et Folk, som havde et fremmed Maal,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
da blev Juda til hans Helligdom, Israel til hans Herredømme.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Havet saa det og flyede; Jordanen vendte om og løb tilbage.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Bjergene sprang som Vædre, Højene som unge Lam.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Hvad skete dig, du Hav! at du flyede? du Jordan! at du vendte om og løb tilbage?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
I Bjerge! at I sprang som Vædre? I Høje! som unge Lam?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Bæv, o Jord! for Herrens Ansigt, for Jakobs Guds Ansigt;
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
han, som forvandler Klippen til en vandrig Sø, Flint til et Kildevæld!