< Žalmy 112 >
1 Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.
Halleluja! Sæl er den mann som ottast Herren, som hev si store lyst i hans bodord.
2 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.
Hans avkjøme skal vera veldugt på jordi, ætti av dei ærlege skal verta velsigna.
3 Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.
Det er velstand og rikdom i hans hus, og hans rettferd stend æveleg fast.
4 Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.
Det renn upp eit ljos i myrker for dei ærlege, nådig, miskunnsam og rettferdig er han.
5 Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.
Vel gjeng det den mann som er miskunnsam og gjev lån, han held uppe si sak i retten.
6 Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.
For dei skal ikkje rikka honom i all æva, den rettferdige skal vera i ævelegt minne.
7 Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.
For vond tidend skal han ikkje ræddast; hans hjarta er fast, det lit på Herren.
8 Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.
Hans hjarta er trygt; han ræddast ikkje, til dess han ser med lyst på sine fiendar.
9 Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.
Han strår ut, gjev til dei fatige, hans rettferd stend alltid, hans horn skal verta upplyft med æra.
10 Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.
Den ugudlege skal sjå det og harmast, han skal skjera tenner og tærast upp, det dei ugudlege hev lyst til, vert upp i inkje.