Žalmy 112

1 Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

Halleluja! Wohl dem, der den HERRN fürchtet, der große Lust hat zu seinen Geboten!

2 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

Des Same wird gewaltig sein auf Erden; das Geschlecht der Frommen wird gesegnet sein.

3 Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

Reichtum und die Fülle wird in ihrem Hause sein, und ihre Gerechtigkeit bleibt ewiglich.

4 Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

Den Frommen geht das Licht auf in der Finsternis von dem Gnädigen, Barmherzigen und Gerechten.

5 Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

Wohl dem, der barmherzig ist und gerne leidet und richtet seine Sachen aus, daß er niemand Unrecht tue!

6 Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

Denn er wird ewiglich bleiben; des Gerechten wird nimmermehr vergessen.

7 Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

Wenn eine Plage kommen will, so fürchtet er sich nicht; sein Herz hofft unverzagt auf den HERRN.

8 Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

Sein Herz ist getrost und fürchtet sich nicht, bis er seine Lust an seinen Feinden sieht.

9 Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

Er streut aus und gibt den Armen; seine Gerechtigkeit bleibt ewiglich, sein Horn wird erhöht mit Ehren.

10 Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.

Der Gottlose wird's sehen, und es wird ihn verdrießen; seine Zähne wird er zusammenbeißen und vergehen. Denn was die Gottlosen gerne wollten, das ist verloren.