Žalmy 112

1 Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

Alleluja! Wie selig, wer den Herren fürchtet und freudig tut, was er gebeut!

2 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

Sein Stamm ist mächtig auf der Erde; gesegnet ist der Redlichen Geschlecht.

3 Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

In seinem Haus ist Pracht und Fülle, und seine Milde währet immerdar.

4 Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

Er strahlt den Frommen auf, ein Licht im Dunkel, barmherzig, mild und liebevoll ist er.

5 Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

Wohl geht's dem Mann, der schenkt und leiht, der hierfür seinen Haushalt nach Gebühr einrichtet.

6 Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

Er wankt auf ewig nicht; in ewigem Gedächtnis bleibt er als Gerechter.

7 Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

Vor Unheilsboten bebt er nicht; sein Herz ist unverzagt, dem Herrn vertrauend.

8 Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

Sein Herz ist fest und ohne Furcht; er schaut sogar an seinen Feinden seine Lust.

9 Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

Freigebig ist er, schenkt den Armen, und alle Zeit währt seine Milde; durch sein Vermögen ragt er hoch empor.

10 Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.

Der Frevler sieht's und ärgert sich, und zähneknirschend schwindet er dahin; der Bösen Reiz vergeht.