Žalmy 110

1 Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.

Hoe t’Iehovà amy Talèkoy: Miambesara an-tañan-kavanako etoa, ampara’ te anoeko atimpahe’o o rafelahi’oo.

2 Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona, řka: Panuj u prostřed nepřátel svých.

Hirahe’ Iehovà boak’e Tsiône ao ty kobain-kaozara’o: Mifehea añivon-drafelahi’o eo!

3 Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého v ozdobě svatosti, z života hned v svitání jako rosa plod tvůj bude.

Hahimbañe ondati’oo amy andron-kaozara’oy, ami’ty havolonahen-kamasiñañe; boak’an-kovim-panjirik’ andro ao; ama’o ty zono-katora’o.

4 Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.

Nifanta t’Iehovà, vaho tsy hilesa: Mpisoroñe nainai’e irehe, ami’ty famosora’ i Melkizedeke.

5 Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.

I Tale am-pitàn-kavana’oy ty handemoke mpanjaka amy andron-kaviñera’ey.

6 Soud činiti bude mezi národy, porážku hroznou učiní, potře i hlavu panující nad mnohými krajinami.

Hizaka’e añivo’ o fifeheañeo ré, le ho lipore’e lolo ty ao, ho hotohotoe’e an-tane mienene ty loha maro.

7 Z potoka na cestě píti bude, a protož povýší hlavy.

Hikama rano an-torahañe añ’olon-dalañe eo re, vaho hampiandrae’e ty añ’ambone’e.