< Žalmy 110 >

1 Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
Herren sagde til min Herre: Sæt dig ved min højre Haand, indtil jeg lægger dine Fjender til dine Fødders Fodskammel.
2 Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona, řka: Panuj u prostřed nepřátel svých.
Herren skal sende din Magts Spir fra Zion; hersk midt iblandt dine Fjender!
3 Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého v ozdobě svatosti, z života hned v svitání jako rosa plod tvůj bude.
Dit Folk fremstiller sig frivilligt paa din Vældes Dag; i hellig Prydelse kommer dit unge Mandskab til dig som Dug af Morgenrødens Moderskød.
4 Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.
Herren svor, og det skal ikke angre ham: „Du er Præst evindelig efter Melkisedeks Vis.‟
5 Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.
Herren er ved din højre Haand, han knuser Konger paa sin Vredes Dag.
6 Soud činiti bude mezi národy, porážku hroznou učiní, potře i hlavu panující nad mnohými krajinami.
Han dømmer iblandt Hedningerne, han fylder op med Lig, han knuser Hoveder over det vide Land.
7 Z potoka na cestě píti bude, a protož povýší hlavy.
Han drikker af Bækken paa Vejen, derfor løfter han Hovedet højt.

< Žalmy 110 >