< Žalmy 109 >
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Dios de mi alabanza, que mi oración sea respondida;
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
Porque la boca del pecador está abierta contra mí en engaño; su lengua ha dicho cosas mentirosas contra mí.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Las palabras de odio me han rodeado; ellos han hecho guerra contra mí sin causa.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Por mi amor me devuelven odio; pero me he entregado a la oración.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Me han puesto mal por bien; odio a cambio de mi amor.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Pon un hombre malo sobre él; y que uno sea puesto a su mano derecha para decir mal de él.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Cuando sea juzgado, que la decisión vaya contra él; y que su oración se convierta en pecado.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Deje que su vida sea corta; deja que otro tome su posición de autoridad.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Que sus hijos no tengan padre, y que su esposa sea viuda.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Dejen que sus hijos vaguen, mirando a los demás por su comida; que los alejen de la compañía de sus amigos.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Deje que su acreedor tome todos sus bienes; y dejar que otros obtengan el beneficio de su trabajo.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Que nadie tenga piedad de él ni que ayude a sus hijos cuando está muerto.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Que se corte su semilla; en la generación venidera, deje que su nombre se quede sin memoria.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Tenga el Señor en cuenta la maldad de sus padres; y que el pecado de su madre no tenga perdón.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Sean siempre delante de los ojos del Señor, para que su memoria sea borrada de la tierra.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Porque no tuvo misericordia, sino que fue cruel con los afligidos y los menesterosos, diseñando la muerte de los quebrantados de corazón.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Como él tuvo placer en maldecir, así que venga sobre él; y como no tenía deleite en la bendición, que esté lejos de él.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Puso maldición como una túnica, y entró en su cuerpo como agua, y en sus huesos como aceite.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Que sea para él como una túnica que él se pone, que sea como una venda que lo rodea en todo momento.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Sea esta la recompensa dada a mis enemigos por el Señor, y a los que dicen mal de mi alma.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Pero, oh Señor Dios, dame tu ayuda, a causa de tu nombre; llévame fuera de peligro, porque tu misericordia es buena.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
porque soy pobre y necesitado, y mi corazón está herido en mí.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Me he desvanecido como la sombra cuando declina; me forzaron a salir de mi lugar como una langosta!
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Mis rodillas son débiles por falta de comida; no hay grasa en mis huesos.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
En cuanto a mí, se burlan de mí; sacudiendo la cabeza cuando me ven.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Dame ayuda, oh Señor mi Dios; en tu misericordia sé mi salvador;
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
para que vean que es obra de tu mano; que tú, Señor, lo has hecho.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Pueden dar maldiciones, pero tú das bendición; cuando suban contra mí, sean avergonzados; pero que tu siervo se alegre.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Mis enemigos se cubran de vergüenza, cubriéndose de confusión como un manto.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
Daré al Señor gran alabanza con mi boca; sí, le alabaré entre todas las personas.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Porque él está siempre a la diestra de los pobres, para sacarlo de las manos de los que persiguen su alma.