< Žalmy 109 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Para el músico principal. Un salmo de David. Dios de mi alabanza, no te quedes callado,
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
porque han abierto contra mí la boca del malvado y la boca del engaño. Me han hablado con una lengua mentirosa.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
También me han rodeado de palabras de odio, y lucharon contra mí sin causa.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
A cambio de mi amor, son mis adversarios; pero estoy en oración.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Me han pagado mal por bien, y el odio a mi amor.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Coloca a un hombre malvado sobre él. Que un adversario se ponga a su derecha.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Cuando sea juzgado, que salga culpable. Que su oración se convierta en pecado.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Que sus días sean pocos. Que otro tome su cargo.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Que sus hijos se queden sin padre, y su esposa viuda.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Que sus hijos sean mendigos errantes. Que se les busque desde sus ruinas.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Que el acreedor embargue todo lo que tiene. Que los extraños saqueen el fruto de su trabajo.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Que no haya nadie que le extienda su bondad, ni que haya nadie que se apiade de sus hijos sin padre.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Que su posteridad sea cortada. Que en la generación siguiente se borre su nombre.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Que la iniquidad de sus padres sea recordada por Yahvé. No dejes que el pecado de su madre sea borrado.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Que estén continuamente ante Yahvé, para cortar su memoria de la tierra;
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
porque no se acordó de mostrar amabilidad, sino que persiguió al pobre y al necesitado, los quebrados de corazón, para matarlos.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Sí, le gustaba maldecir, y le vino bien. No se deleitaba con la bendición, y estaba lejos de él.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
También se vistió con maldiciones como con su ropa. Llegó a sus entrañas como el agua, como aceite en sus huesos.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Que sea para él como la ropa con la que se cubre, por el cinturón que siempre está a su alrededor.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Esta es la recompensa de mis adversarios de parte de Yahvé, de los que hablan mal de mi alma.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Pero trata conmigo, Yahvé el Señor, por amor a tu nombre, porque tu bondad es buena, líbrame;
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
porque soy pobre y necesitado. Mi corazón está herido dentro de mí.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Me desvanezco como una sombra vespertina. Me sacuden como una langosta.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Mis rodillas se debilitan por el ayuno. Mi cuerpo es delgado y carece de grasa.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Yo también me he convertido en un reproche para ellos. Cuando me ven, sacuden la cabeza.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Ayúdame, Yahvé, mi Dios. Sálvame según tu amorosa bondad;
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
para que sepan que esta es tu mano; que tú, Yahvé, lo has hecho.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Ellos pueden maldecir, pero tú bendices. Cuando se levanten, serán avergonzados, pero tu siervo se alegrará.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Que mis adversarios sean revestidos de deshonra. Que se cubran con su propia vergüenza como con un manto.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
Daré grandes gracias a Yahvé con mi boca. Sí, lo alabaré entre la multitud.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Porque estará a la derecha de los necesitados, para salvarle de los que juzgan su alma.

< Žalmy 109 >