Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Al maestro de coro. De David. Salmo. Oh Dios, Gloria mía, no enmudezcas,
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
porque bocas impías y dolosas se han abierto contra mí y me hablan con lengua pérfida.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Me asedian con odiosos discursos, me combaten sin motivo.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Por lo que me debieran amar, me acusan, y yo hago oración.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Me devuelven mal por bien, y odio a cambio de mi amor.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Ponlo bajo la mano de un impío, con el acusador a su derecha.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Cuando se le juzgue, salga condenado, y su oración sea pecado.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Acórtense sus días, y otro reciba su ministerio.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Que sus hijos queden huérfanos y viuda su mujer.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Anden sus hijos mendigando, errantes, arrojados de sus casas destruidas.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
El usurero aseche todos sus bienes, y sea presa de los extraños el fruto de su trabajo.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Nadie le muestre misericordia y ninguno se compadezca de sus huérfanos.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Sea su posteridad entregada al exterminio, extíngase su nombre en la primera generación.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
La culpa de sus padres sea recordada [por Yahvé], y el pecado de su madre no se borre.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Estén siempre ante los ojos de Yahvé, para que Él quite de la tierra su memoria;
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
pues no pensó en usar de misericordia, sino que persiguió al infortunado, al pobre, al afligido de corazón, para darle el golpe de muerte.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Amó la maldición. ¡Cáigale encima! No quiso la bendición. ¡Apártese de él!
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Se revistió de maldición como de una túnica; y le penetró como agua en sus entrañas, y como aceite en sus huesos.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Séale como manto que lo cubra, y como cinto con que siempre se ciña.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Tal pago tengan [de Yahvé] los que me acusan y los que profieren maldiciones contra mí.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Mas Tú, Yahvé, Señor mío, haz conmigo según la gloria de tu Nombre; sálvame, pues tu bondad es misericordiosa.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Porque yo soy un infortunado y pobre, y llevo en mí el corazón herido.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Como sombra que declina, me voy desvaneciendo; soy arrojado como la langosta.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Mis rodillas vacilan, debilitadas por el ayuno, y mi carne, enflaquecida, desfallece.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Y he venido a ser el escarnio de ellos; me miran, y hacen meneos de cabeza.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Ayúdame, Yahvé, Dios mío, sálvame conforme a tu misericordia.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Y sepan que aquí está tu mano, y que eres Tú, Yahvé, quien lo ha hecho.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Que ellos maldigan, pero Tú bendíceme. Véanse confundidos los que contra mí se levantan, mas alégrese tu siervo.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Sean cubiertos de ignominia los que me acusan, y envueltos en su confusión como en un manto.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
Mi boca rebosará de alabanzas a Yahvé; en medio de la gran multitud cantaré sus glorias;
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
porque Él se mantuvo a la derecha de este pobre para salvarlo de sus jueces.
