< Žalmy 109 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
in finem David psalmus
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
Deus laudem meam ne tacueris quia os peccatoris et os dolosi super me apertum est
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
locuti sunt adversum me lingua dolosa et sermonibus odii circuierunt me et expugnaverunt me gratis
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
pro eo ut me diligerent detrahebant mihi ego autem orabam
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
et posuerunt adversus me mala pro bonis et odium pro dilectione mea
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
constitue super eum peccatorem et diabulus stet a dextris eius
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
cum iudicatur exeat condemnatus et oratio eius fiat in peccatum
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
fiant dies eius pauci et episcopatum eius accipiat alter
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
fiant filii eius orfani et uxor eius vidua
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
nutantes transferantur filii eius et mendicent eiciantur de habitationibus suis
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
scrutetur fenerator omnem substantiam eius et diripiant alieni labores eius
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
non sit illi adiutor nec sit qui misereatur pupillis eius
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
fiant nati eius in interitum in generatione una deleatur nomen eius
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
in memoriam redeat iniquitas patrum eius in conspectu Domini et peccatum matris eius non deleatur
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
fiant contra Dominum semper et dispereat de terra memoria eorum
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
pro eo quod non est recordatus facere misericordiam
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
et persecutus est hominem inopem et mendicum et conpunctum corde mortificare
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
et dilexit maledictionem et veniet ei et noluit benedictionem et elongabitur ab eo et induit maledictionem sicut vestimentum et intravit sicut aqua in interiora eius et sicut oleum in ossibus eius
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
fiat ei sicut vestimentum quo operitur et sicut zona qua semper praecingitur
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
hoc opus eorum qui detrahunt mihi apud Dominum et qui loquuntur mala adversus animam meam
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
et tu Domine Domine fac mecum propter nomen tuum quia suavis misericordia tua libera me
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
quia egenus et pauper ego sum et cor meum turbatum est intra me
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
sicut umbra cum declinat ablatus sum excussus sum sicut lucustae
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
genua mea infirmata sunt a ieiunio et caro mea inmutata est propter oleum
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
et ego factus sum obprobrium illis viderunt me moverunt capita sua
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
adiuva me Domine Deus meus salvum fac me secundum misericordiam tuam
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
et sciant quia manus tua haec tu Domine fecisti eam
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
maledicent illi et tu benedices qui insurgunt in me confundantur servus autem tuus laetabitur
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
induantur qui detrahunt mihi pudore et operiantur sicut deploide confusione sua
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
confitebor Domino nimis in ore meo et in medio multorum laudabo eum
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
quia adstetit a dextris pauperis ut salvam faceret a persequentibus animam meam

< Žalmy 109 >