Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Dio della mia lode, non tacere, Al maestro del coro. Di Davide. Salmo.
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
poiché contro di me si sono aperte la bocca dell'empio e dell'uomo di frode; parlano di me con lingua di menzogna.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Mi investono con parole di odio, mi combattono senza motivo.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
In cambio del mio amore mi muovono accuse, mentre io sono in preghiera.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Mi rendono male per bene e odio in cambio di amore.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Suscita un empio contro di lui e un accusatore stia alla sua destra.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Citato in giudizio, risulti colpevole e il suo appello si risolva in condanna.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Pochi siano i suoi giorni e il suo posto l'occupi un altro.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
I suoi figli rimangano orfani e vedova sua moglie.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Vadano raminghi i suoi figli, mendicando, siano espulsi dalle loro case in rovina.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
L'usuraio divori tutti i suoi averi e gli estranei faccian preda del suo lavoro.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Nessuno gli usi misericordia, nessuno abbia pietà dei suoi orfani.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
La sua discendenza sia votata allo sterminio, nella generazione che segue sia cancellato il suo nome.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
L'iniquità dei suoi padri sia ricordata al Signore, il peccato di sua madre non sia mai cancellato.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Siano davanti al Signore sempre ed egli disperda dalla terra il loro ricordo.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Perché ha rifiutato di usare misericordia e ha perseguitato il misero e l'indigente, per far morire chi è affranto di cuore.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Ha amato la maledizione: ricada su di lui! Non ha voluto la benedizione: da lui si allontani!
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Si è avvolto di maledizione come di un mantello: è penetrata come acqua nel suo intimo e come olio nelle sue ossa.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Sia per lui come vestito che lo avvolge, come cintura che sempre lo cinge.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Sia questa da parte del Signore la ricompensa per chi mi accusa, per chi dice male contro la mia vita.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Ma tu, Signore Dio, agisci con me secondo il tuo nome: salvami, perché buona è la tua grazia.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Io sono povero e infelice e il mio cuore è ferito nell'intimo.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Scompaio come l'ombra che declina, sono sbattuto come una locusta.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Le mie ginocchia vacillano per il digiuno, il mio corpo è scarno e deperisce.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Sono diventato loro oggetto di scherno, quando mi vedono scuotono il capo.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Aiutami, Signore mio Dio, salvami per il tuo amore.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Sappiano che qui c'è la tua mano: tu, Signore, tu hai fatto questo.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Maledicano essi, ma tu benedicimi; insorgano quelli e arrossiscano, ma il tuo servo sia nella gioia.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Sia coperto di infamia chi mi accusa e sia avvolto di vergogna come d'un mantello.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
Alta risuoni sulle mie labbra la lode del Signore, lo esalterò in una grande assemblea;
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
poiché si è messo alla destra del povero per salvare dai giudici la sua vita.
