Žalmy 109

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

Jusqu'à la Fin, psaume de David. Dieu, ne passe point ma louange sous silence;

2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

car la bouche des pécheurs, la bouche des fourbes est ouverte contre moi.

3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

Ils ont parlé de moi avec une langue perfide; ils m'ont enveloppé de paroles de haine, et ils m'ont attaqué sans sujet.

4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

Au lieu de m'aimer, ils me calomnient; et moi je priais;

5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

Et ils m'ont rendu le mal pour le bien, la haine pour l'amitié.

6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

Établis sur mon ennemi un pécheur, et que le démon se tienne à sa droite.

7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

Lorsqu'on le jugera, qu'il s'en aille condamné, et que sa prière soit imputée à péché.

8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

Que ses jours soient abrégés, et qu'un autre reçoive sa dignité.

9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

Que ses fils deviennent orphelins, et sa femme veuve.

10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

Que ses enfants errent sans asile, qu'ils mendient, qu'ils soient chassés de leurs habitations.

11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

Qu'un usurier extorque tout son bien, et que des étrangers bâtissent sur ses travaux.

12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

Qu'il ne lui reste personne pour protecteur, personne qui ait pitié de ses orphelins.

13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

Que ses enfants aillent à leur perte, et qu'en une seule génération son nom soit effacé.

14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

Que le souvenir de l'iniquité de ses pères revive devant le Seigneur; et que le péché de sa mère ne soit point effacé.

15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

Qu'ils soient toujours devant le Seigneur, et que leur mémoire périsse sur la terre,

16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

En punition de ce qu'il n'a point songé à faire miséricorde,

17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

Et qu'il a poursuivi, pour le mettre à mort, un homme pauvre, mendiant, et plein de componction.

18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

Il a aimé la malédiction, et elle viendra sur lui; il n'a point désiré la bénédiction, et elle s'éloignera de lui. Il s'est revêtu de la malédiction comme d'une tunique, et elle a pénétré comme l'eau dans ses entrailles, comme l'huile dans ses os.

19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

Qu'elle soit pour lui comme le manteau dont il s'enveloppe, et comme la ceinture dont il est ceint toujours.

20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

Telle sera la peine de ceux qui me calomnient devant Dieu, et qui disent des méchancetés contre mon âme.

21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

Et toi, Seigneur, Seigneur, agis envers moi pour l'amour de ton nom; car ta miséricorde est douce. Protège-moi,

22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

Parce que je suis pauvre et nécessiteux, et que mon cœur est troublé au dedans de moi.

23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

Je m'en vais comme l'ombre quand elle décline, et j'ai été ballotté comme une nuée de sauterelles.

24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

Mes genoux ont été énervés par le jeûne, et ma chair s'est altérée, faute d'huile.

25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

Et moi, je suis devenu un opprobre pour mes ennemis; ils m'ont vu, et ont secoué la tête.

26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

Secours-moi, Seigneur mon Dieu, et sauve-moi selon ta miséricorde.

27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

Et qu'ils sachent que c'est ta main, que c'est toi, Seigneur, qui as agi.

28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

Ils maudiront, et tu béniras; que ceux qui m'attaqueront soient confondus, et ton serviteur sera réjoui.

29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

Que nos calomniateurs soient couverts de honte, et enveloppés de honte comme d'un double manteau.

30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

Je rendrai gloire au Seigneur de toute la force de ma bouche, et je le louerai au milieu de la multitude,

31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

Parce qu'il s'est placé à la droite du pauvre, pour me sauver de ceux qui persécutaient mon âme.