< Žalmy 109 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
To victorye, the salm of Dauid.
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
God, holde thou not stille my preisyng; for the mouth of the synner, and the mouth of the gileful man is openyd on me.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Thei spaken ayens me with a gileful tunge, and thei cumpassiden me with wordis of hatrede; and fouyten ayens me with out cause.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
For that thing that thei schulden loue me, thei bacbitiden me; but Y preiede.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
And thei settiden ayens me yuelis for goodis; and hatrede for my loue.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Ordeyne thou a synner on him; and the deuel stonde on his riyt half.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Whanne he is demed, go he out condempned; and his preier `be maad in to synne.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Hise daies be maad fewe; and another take his bischopriche.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Hise sones be maad faderles; and his wijf a widewe.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Hise sones tremblinge be born ouer, and begge; and be cast out of her habitaciouns.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
An vsurere seke al his catel; and aliens rauysche hise trauelis.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Noon helpere be to him; nether ony be that haue mercy on hise modirles children.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Hise sones be maad in to perisching; the name of him be don awei in oon generacioun.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
The wickidnesse of hise fadris come ayen in to mynde in the siyt of the Lord; and the synne of his modir be not don awei.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Be thei maad euere ayens the Lord; and the mynde of hem perische fro erthe.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
For that thing that he thouyte not to do merci,
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
and he pursuede a pore man and beggere; and to slee a man compunct in herte.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
And he louede cursing, and it schal come to hym; and he nolde blessing, and it schal be maad fer fro him. And he clothide cursing as a cloth, and it entride as water in to hise ynnere thingis; and as oile in hise boonus.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Be it maad to him as a cloth, with which he is hilyd; and as a girdil, with which he is euere gird.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
This is the werk of hem that bacbiten me anentis the Lord; and that speke yuels ayens my lijf.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
And thou, Lord, Lord, do with me for thi name; for thi merci is swete.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Delyuere thou me, for Y am nedi and pore; and myn herte is disturblid with ynne me.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
I am takun awei as a schadowe, whanne it bowith awei; and Y am schakun awei as locustis.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Mi knees ben maad feble of fasting; and my fleische was chaungid for oile.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
And Y am maad schenschipe to hem; thei sien me, and moueden her heedis.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Mi Lord God, helpe thou me; make thou me saaf bi thi merci.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
And thei schulen wite, that this is thin hond; and thou, Lord, hast do it.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Thei schulen curse, and thou schalt blesse, thei that risen ayens me, be schent; but thi seruaunt schal be glad.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Thei that bacbiten me, be clothid with schame; and be thei hilid with her schenschipe as with a double cloth.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
I schal knouleche to the Lord greetli with my mouth; and Y schal herie hym in the myddil of many men.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Which stood nyy on the riyt half of a pore man; to make saaf my soule fro pursueris.

< Žalmy 109 >