Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
[For the Chief Musician. A Psalm by David.] God of my praise, do not remain silent,
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
for they have opened the mouth of the wicked and the mouth of deceit against me. They have spoken to me with a lying tongue.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
They have also surrounded me with words of hatred, and fought against me without a cause.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
In return for my love, they are my adversaries; but I am in prayer.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
They have rewarded me evil for good, and hatred for my love.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Set a wicked man over him. Let an adversary stand at his right hand.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
When he is judged, let him come forth guilty. Let his prayer be turned into sin.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Let his days be few. Let another take his office.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Let his children be fatherless, and his wife a widow.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Let his children be wandering beggars. Let them be sought from their ruins.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Let the creditor seize all that he has. Let strangers plunder the fruit of his labor.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Let there be none to extend kindness to him, neither let there be any to have pity on his fatherless children.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Let his posterity be cut off. In the generation following let their name be blotted out.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Let the iniquity of his fathers be remembered by the LORD. Do not let the sin of his mother be blotted out.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Let them be before the LORD continually, that he may cut off the memory of them from the earth;
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
because he did not remember to show kindness, but persecuted the poor and needy man, the broken in heart, to kill them.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Yes, he loved cursing, and it came to him. He did not delight in blessing, and it was far from him.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
He clothed himself also with cursing as with his garment. It came into his inward parts like water, like oil into his bones.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Let it be to him as the clothing with which he covers himself, for the belt that is always around him.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
This is the reward of my adversaries from the LORD, of those who speak evil against my soul.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
But deal with me, the LORD the Lord, for your name's sake, because your loving kindness is good, deliver me;
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
for I am poor and needy. My heart is wounded within me.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
I fade away like an evening shadow. I am shaken off like a locust.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
My knees are weak through fasting. My body is thin and lacks fat.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
I have also become a reproach to them. When they see me, they shake their head.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Help me, LORD, my God. Save me according to your loving kindness;
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
that they may know that this is your hand; that you, LORD, have done it.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
They may curse, but you bless. When they arise, they will be shamed, but your servant shall rejoice.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Let my adversaries be clothed with dishonor. Let them cover themselves with their own shame as with a robe.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
I will give great thanks to the LORD with my mouth. Yes, I will praise him among the multitude.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
For he will stand at the right hand of the needy, to save him from those who judge his soul.
