Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
For the end, a Psalm of David. For the end, a Psalm of David. O God, pass not over my praise in silence;
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
for the mouth of the sinner and the mouth of the crafty [man] have been opened against me: they have spoken against me with a crafty tongue.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
And they have compassed me with words of hatred; and fought against me without a cause.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Instead of loving me, they falsely accused me: but I continued to pray.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
And they rewarded me evil for good, and hatred for my love.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Set you a sinner against him; and let the devil stand at his right hand.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
When he is judged, let him go forth condemned: and let his prayer become sin.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Let his days be few: and let another take his office of overseer.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Let his children be orphans, and his wife a widow.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Let his children wander without a dwelling-place, and beg: let them be cast out of their habitations.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Let [his] creditor exact all that belongs to him: and let strangers spoil his labors.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Let him have no helper; neither let there be any one to have compassion on his fatherless children.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Let his children be [given up] to utter destruction: in one generation let his name be blotted out.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Let the iniquity of his fathers be remembered before the Lord; and let not the sin of his mother be blotted out.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
Let them be before the Lord continually; and let their memorial be blotted out from the earth.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Because he remembered not to show mercy, but persecuted the needy and poor man, and [that] to kill him that was pricked in the heart.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
He loved cursing also, and it shall come upon him; and he took not pleasure in blessing, so it shall be removed far from him.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Yes, he put on cursing as a garment, and it is come as water into his bowels, and as oil into his bones.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Let it be to him as a garment which he puts on, and as a girdle with which he girds himself continually.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
This is the dealing of the Lord with those who falsely accuse me, and of them that speak evil against my soul.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
But you, O Lord, Lord, deal [mercifully] with me, for your name's sake: for your mercy is good.
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Deliver me, for I am poor and needy; and my heart is troubled within me.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
I am removed as a shadow in its going down: I am tossed up and down like locusts.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
My knees are weakened through fasting, and my flesh is changed by reason of [the lack of] oil.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
I became also a reproach to them: [when] they saw me they shook their heads.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Help me, O Lord my God; and save me according to your mercy.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
And let them know that this is your hand; and [that] you, Lord, have wrought it.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Let them curse, but you shall bless: let them that rise up against me be ashamed, but let your servant rejoice.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Let those that falsely accuse me be clothed with shame, and let them cover themselves with their shame as with a mantle.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
I will give thanks to the Lord abundantly with my mouth; and in the midst of many I will praise him.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
For he stood on the right hand of the poor, to save [me] from them that persecute my soul.
