Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
To him that excelleth. A Psalme of David. Holde not thy tongue, O God of my praise.
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
For the mouth of the wicked, and the mouth full of deceite are opened vpon me: they haue spoken to me with a lying tongue.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
They compassed me about also with words of hatred, and fought against me without a cause.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
For my friendship they were mine aduersaries, but I gaue my selfe to praier.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
And they haue rewarded me euil for good, and hatred for my friendship.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Set thou the wicked ouer him, and let the aduersarie stand at his right hand.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Whe he shalbe iudged, let him be condemned, and let his praier be turned into sinne.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Let his daies be fewe, and let another take his charge.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Let his children be fatherlesse, and his wife a widowe.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Let his children be vagabonds and beg and seeke bread, comming out of their places destroyed.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Let the extortioner catch al that he hath, and let the strangers spoile his labour.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Let there be none to extend mercie vnto him: neither let there be any to shewe mercie vpon his fatherlesse children.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Let his posteritie be destroied, and in the generation following let their name be put out.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Let the iniquitie of his fathers bee had in remembrance with the Lord: and let not the sinne of his mother be done away.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
But let them alway be before the Lord, that he may cut off their memorial from ye earth.
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Because he remembred not to shew mercie, but persecuted the afflicted and poore man, and the sorowfull hearted to slay him.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
As he loued cursing, so shall it come vnto him, and as he loued not blessing, so shall it be farre from him.
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
As he clothed himselfe with cursing like a rayment, so shall it come into his bowels like water, and like oyle into his bones.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Let it be vnto him as a garment to couer him, and for a girdle, wherewith he shalbe alway girded.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Let this be the rewarde of mine aduersarie from the Lord, and of them, that speake euill against my soule.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
But thou, O Lord my God, deale with me according vnto thy Name: deliuer me, (for thy mercie is good)
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Because I am poore and needie, and mine heart is wounded within me.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
I depart like the shadowe that declineth, and am shaken off as the grashopper.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
My knees are weake through fasting, and my flesh hath lost all fatnes.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
I became also a rebuke vnto them: they that looked vpon me, shaked their heads.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Helpe me, O Lord my God: saue me according to thy mercie.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
And they shall know, that this is thine hand, and that thou, Lord, hast done it.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Though they curse, yet thou wilt blesse: they shall arise and be confounded, but thy seruant shall reioyce.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Let mine aduersaries be clothed with shame, and let them couer themselues with their confusion, as with a cloke.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
I will giue thankes vnto the Lord greatly with my mouth and praise him among ye multitude.
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
For he will stand at the right hand of the poore, to saue him from them that woulde condemne his soule.
