< Žalmy 108 >

1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
Пісня. Псалом Давидів. Моє серце зміцни́лося, Боже, — я буду співати та сла́вити ра́зом з своєю хвало́ю!
2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
Збудися ж ти, а́рфо та ци́тро, — я буду будити досві́тню зорю́!
3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
Я буду Тебе вихваля́ти, о Господи, серед наро́дів, і буду співати Тобі між племе́нами,
4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
бо більше від неба Твоє милосердя, а правда Твоя — аж до хмар!
5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Піднеси́ся ж, о Боже, над небо, а слава Твоя — над усією землею!
6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
Щоб любі Твої були ви́зволені, Своєю прави́цею допоможи́ й обізви́ся до нас!
7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
У святині Своїй Бог промовив: „Нехай Я звеселю́ся, — розділю́ Я Сихе́м, і долину Сукко́тську помі́ряю.
8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Належить Мені Ґілеа́д, і Мені Манасі́я, а Єфре́м — охорона Моєї голови, Юда — бе́рло Моє.
9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
Моа́в — то мідни́ця Мого миття́, на Едо́м узуття́м Своїм кину, над Филисте́єю буду погу́кувати!“
10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
Хто мене запрова́дить до міста тверди́нного, хто до Едо́му мене приведе́?
11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
Хіба ж Ти покинув нас, Боже, і серед нашого ві́йська не ви́йдеш вже, Боже?
12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
Подай же нам поміч на ворога, лю́дська бо поміч — марно́та!
13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.
Ми мужність пока́жемо в Бозі, — і Він пото́пче проти́вників наших!

< Žalmy 108 >