Žalmy 108

1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

Dawid dwom. Onyankopɔn, me koma asi pi; mede me kra nyinaa bɛto wʼayeyi nnwom.

2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Munnyan, sanku ne bɛnta! Menyan anɔpahema.

3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Awurade, mɛkamfo wo wɔ aman mu; mɛto wo ho nnwom wɔ nnipa no mu.

4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

Wʼadɔe so, ɛkorɔn sen ɔsoro; wo nokwaredi du wim.

5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Onyankopɔn, ɛsɛ sɛ wɔma wo so tra ɔsoro, na ama wʼanuonyam aba asase nyinaa so.

6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Fa wo nsa nifa gye yɛn na boa yɛn, na ama wɔn a wodɔ wɔn no anya nkwa.

7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

Onyankopɔn akasa afi ne kronkronbea se, “Nkonim mu na mɛkyɛ Sekem mu na masusuw Sukot Bon.

8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Gilead yɛ me de; Manase nso saa ara; Efraim yɛ me dade kyɛw, Yuda yɛ mʼahempema.

9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

Moab yɛ me guasɛn, Edom so na metow me mpaboa gu; na meteɛ mu nkonimdi so gu Filistifo so.”

10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

Hena na ɔde me bɛkɔ kuropɔn a wɔabɔ ho ban no mu? Hena na obedi mʼanim akɔ Edom?

11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

Onyankopɔn, ɛnyɛ wo na woapo yɛn na wo ne yɛn asraafo nkɔ ɔsa bio ana?

12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

Boa yɛn tia ɔtamfo no, na ɔdesani mmoa nka hwee.

13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.

Onyankopɔn wɔ yɛn afa yi, yebedi nkonim, na obetiatia yɛn atamfo so.