Žalmy 108

1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

Pesem in psalm Davidov. Z radostnim srcem svojim, o Bog, bodem pel in prepeval, tudi slava moja.

2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Vstanite, brenklje in citre; zbudim se sè zarijo.

3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Slavil te bodem med ljudstvi, Gospod; in prepeval ti bodem med narodi:

4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

Velika je nad nebesa milost tvoja, in noter do gornjih oblakov resnica tvoja.

5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Povzdigni se nad nebesa, o Bog; in čez vso zemljo slava tvoja!

6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Da se rešijo izvoljeni tvoji, pomagaj z desnico svojo in usliši me.

7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

Bog jo govoril po svetosti svoji; radoval se bodem, v dél dobodem Sihem, in dolino Sukotsko merim.

8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Moj je Gilead, moj Manase, in Efrajm moč glave moje, Juda poveljnik moj.

9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

Moab umivalnik moj; čez Edom vržem svoj čevelj; proti Palestini bodem ukal.

10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

Kdo me popelje v utrjeno mesto, kdo me popelje do Edoma?

11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

Ali nisi bil ti, o Bog, zavrgel nas? da nisi hodil, o Bog, med našimi vojskami?

12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

Daj nam pomoč zoper sovražnika; drugače je ničevost pomoč človeška.

13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.

V Bogu delajmo vrlo, in on bode poteptal sovražnike naše.