Žalmy 108
1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
Canticum Psalmi ipsi David. Paratum cor meum Deus, paratum cor meum: cantabo, et psallam in gloria mea.
2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
Exurge gloria mea, exurge psalterium, et cithara: exurgam diluculo.
3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
Confitebor tibi in populis Domine: et psallam tibi in nationibus.
4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
Quia magna est super cælos misericordia tua: et usque ad nubes veritas tua:
5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Exaltare super cælos Deus, et super omnem terram gloria tua:
6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
ut liberentur dilecti tui. Salvum fac dextera tua, et exaudi me:
7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
Deus locutus est in sancto suo: Exultabo, et dividam Sichimam, et convallem tabernaculorum dimetiar.
8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Meus est Galaad, et meus est Manasses: et Ephraim susceptio capitis mei. Iuda rex meus:
9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
Moab lebes spei meæ. In Idumæam extendam calceamentum meum: mihi alienigenæ amici facti sunt.
10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
Quis deducet me in civitatem munitam? quis deducet me usque in Idumæam?
11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
Nonne tu Deus, qui repulisti nos, et non exibis Deus in virtutibus nostris?
12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
Da nobis auxilium de tribulatione: quia vana salus hominis.
13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.
In Deo faciemus virtutem: et ipse ad nihilum deducet inimicos nostros.
