Žalmy 108

1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

Canto. Salmo. Di Davide. Saldo è il mio cuore, Dio, saldo è il mio cuore: voglio cantare inni, anima mia.

2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Svegliatevi, arpa e cetra, voglio svegliare l'aurora.

3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Ti loderò tra i popoli, Signore, a te canterò inni tra le genti,

4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

perché la tua bontà è grande fino ai cieli e la tua verità fino alle nubi.

5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Innàlzati, Dio, sopra i cieli, su tutta la terra la tua gloria.

6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Perché siano liberati i tuoi amici,

7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

Dio ha parlato nel suo santuario: «Esulterò, voglio dividere Sichem e misurare la valle di Succot;

8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

mio è Gàlaad, mio Manasse, Efraim è l'elmo del mio capo, Giuda il mio scettro.

9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

Moab è il catino per lavarmi, sull'Idumea getterò i miei sandali, sulla Filistea canterò vittoria».

10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

Chi mi guiderà alla città fortificata, chi mi condurrà fino all'Idumea?

11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

Non forse tu, Dio, che ci hai respinti e più non esci, Dio, con i nostri eserciti?

12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

Contro il nemico portaci soccorso, poiché vana è la salvezza dell'uomo.

13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.

Con Dio noi faremo cose grandi ed egli annienterà chi ci opprime.