Žalmy 108

1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

Pjesma. Psalam. Davidov. Moje je srce sigurno, Bože, sigurno je srce moje: pjevat ću i svirati.

2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Probudi se, dušo moja! Probudi se, harfo i citaro! Probudit ću zoru jutarnju.

3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Hvalit ću te, Jahve, među narodima, među pucima tebi ću pjevati,

4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

jer do neba je dobrota tvoja, do oblaka tvoja vjernost.

5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Uzvisi se, Bože, nad nebesa, slava tvoja nek' je nad svom zemljom!

6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Da ti se ljubimci izbave, desnicom pomozi, usliši nas!

7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

Bog reče u svom Svetištu: “Šekem ću razdijelit' kličući, dolinu ću Sukot izmjeriti.

8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Moj je Gilead, moj Manaše, Efrajim mi kaciga, Judeja žezlo moje!

9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

Moab je sud iz kojeg se umivam, na Edom ću baciti obuću, nad Filistejcem slaviti pobjedu!”

10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

Tko će me dovesti do utvrđena grada, tko će me dovesti do Edoma?

11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

Zar nećeš ti, o Bože, što nas odbaci? Zar nećeš više, Bože, sa četama našim?

12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

Pomozi nam protiv dušmana, jer je ljudska pomoć ništavna!

13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.

S Božjom pomoću hrabro ćemo se boriti, Bog će zgaziti naše dušmane.