Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
“Mou ʻatu ʻae fakafetaʻi kia Sihova, he ʻoku angalelei ia: koeʻuhi ʻoku tolonga ʻo taʻengata ʻa ʻene ʻaloʻofa.”
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Ke lea pehē ʻe he kakai kuo huhuʻi ʻe Sihova, ʻakinautolu kuo ne huhuʻi mei he nima ʻoe fili;
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
Pea tānaki ʻakinautolu mei he ngaahi fonua, mei he potu hahake, pea mei he potu lulunga, mei he potu tokelau, pea mei he feituʻu tonga.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Naʻa nau ʻalu fano pē ʻi he toafa ʻi he hala liʻaki; naʻe ʻikai tenau ʻilo ha kolo ke nofo ai.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Pea ʻi he fiekaia mo e fieinua, naʻe pongia ai honau laumālie ʻiate kinautolu.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Pea naʻa nau toki tangi kia Sihova ʻi heʻenau tuʻutāmaki, pea ne ne fakamoʻui ʻakinautolu mei heʻenau ngaahi mamahi.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Pea naʻa ne tataki atu ʻakinautolu ʻi he hala totonu, koeʻuhi kenau hoko ki he kolo naʻe kakai.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Taumaiā ke fakamālō ʻae kakai kia Sihova koeʻuhi ko ʻene ʻaloʻofa, pea koeʻuhi ko ʻene ngaahi ngāue fakaofo ki he fānau ʻae tangata!
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
He ʻoku ne fakamākona ʻae laumālie ʻoku holi, mo ne fakapito ʻaki ʻae lelei ʻae laumālie ʻoku fiekaia.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Ko kinautolu ʻoku nofo ʻi he fakapoʻuli pea mo e ʻata ʻae mate, kuo haʻi ʻaki ʻae mamahi mo e ukamea;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Koeʻuhi naʻa nau angatuʻu ki he ngaahi folofola ʻae ʻOtua, mo nau fehiʻa ki he akonaki ʻae fungani Māʻolunga:
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Ko ia naʻa ne fakavaivaiʻi honau loto ʻi he ngāue; naʻa nau tō ki lalo, pea naʻe ʻikai ha taha ke tokoni.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Pea naʻa nau toki tangi kia Sihova ʻi heʻenau tuʻutāmaki, pea ne fakamoʻui ʻakinautolu mei heʻenau ngaahi mamahi.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Naʻa ne ʻomi ʻakinautolu mei he fakapoʻuli mo e ʻata ʻoe mate, ʻo ne motuhi honau ngaahi haʻi.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Taumaiā ke fakamālō ʻae kakai kia Sihova koeʻuhi ko ʻene ʻaloʻofa, pea koeʻuhi ko ʻene ngaahi ngāue fakaofo ki he fānau ʻae tangata!
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
He kuo ne maumauʻi ʻae ngaahi matapā palasa, pea ne tutuʻu ʻae ngaahi ukamea fakamaʻu.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
ʻOku mamahi ʻae kau vale koeʻuhi ko ʻenau talangataʻa, pea mo ʻenau ngaahi hia.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
ʻOku fehiʻa honau laumālie ki he meʻakai kotoa pē; pea ʻoku nau fakaʻaʻau ki he ngaahi matapā ʻoe mate.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Pea ʻoku nau toki tangi kia Sihova ʻi heʻenau tuʻutāmaki, pea ʻoku ne fakamoʻui ʻakinautolu mei heʻenau ngaahi mamahi.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Naʻa ne fekau ʻene folofola, pea ne fakamoʻui ʻakinautolu, mo ne fakahaofi ʻakinautolu mei heʻenau ngaahi meʻa fakaʻauha.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Taumaiā ke fakamālō ʻae kakai kia Sihova koeʻuhi ko ʻene ʻaloʻofa, pea koeʻuhi ko ʻene ngaahi ngāue fakaofo ki he fānau ʻae tangata!
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Pea tuku kenau feilaulau ʻaki ʻae ngaahi feilaulau ʻoe fakafetaʻi, mo fakahā ʻene ngaahi ngāue ʻi he fiefia.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Ko kinautolu ʻoku ʻalu hifo ki he tahi ʻi he ngaahi vaka, mo fai ʻae ngāue ʻi he ngaahi vai lahi;
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
ʻOku nau mamata ki he ngaahi ngāue ʻa Sihova, mo ʻene ngaahi meʻa fakaofo ʻi he moana.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
He ʻoku fekau ʻe ia, pea ʻoku fakatupu ʻae matangi mālohi, ʻaia ʻoku tupu hake ai hono ngaahi peau.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
ʻOku nau ʻalu hake ki he langi, ʻoku nau toe ʻalu hifo ki he ngaahi loloto: kuo vela ʻo vai honau laumālie koeʻuhi ko e mamahi.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
ʻOku nau tasipa, pea luelue ʻo hangē ko e tangata konā, pea kuo mole honau poto kotoa pē.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
ʻOku nau toki tangi kia Sihova ʻi heʻenau tuʻutāmaki, pea ʻoku ne ʻomi ʻakinautolu mei heʻenau ngaahi mamahi.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
ʻOku ne ngaohi ʻae afā ke tofukī, ko ia ʻoku ʻikai ngaue ai hono peau.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Pea ʻoku nau toki fiefia koeʻuhi ʻoku nau fiemālie ai; pea ʻoku ne ʻomi ʻakinautolu ki he taulanga kuo nau holi ki ai.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Taumaiā ke fakamālō ʻae kakai kia Sihova koeʻuhi ko ʻene ʻaloʻofa, pea koeʻuhi ko ʻene ngaahi ngāue fakaofo ki he fānau ʻae tangata!
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Tuku kenau fakahikihiki ʻa ʻene ʻafio ʻi he fakataha ʻoe kakai, mo fakamālō
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
ʻOku liliu ʻe ia ʻae ngaahi vaitafe ko e toafa, mo e ngaahi matavai ko e kelekele mōmoa;
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
Mo e fonua mahu ko e hongea, koeʻuhi ko e angakovi ʻae kakai ʻoku nofo ai.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
ʻOku ne liliu ʻae toafa ko e ano vai, mo e fonua mōmoa ko e ngaahi matavai.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Pea ʻoku ne pule ke nofo ai ʻae fiekaia, koeʻuhi kenau teuteu ʻae kolo ke nofo ai;
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Mo tūtuuʻi ʻae ngaahi ngoue, pea tō ʻae ngaahi ngoue vaine, ʻaia ʻoku faʻa ʻomi ʻae ngaahi fua kuo tupu.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
ʻOku ne fakamonūʻia foki ʻakinautolu, ko ia kuo nau tupu ʻo tokolahi ʻaupito; pea ʻoku ʻikai te ne tuku ke fakaʻaʻau ke siʻi ʻenau fanga manu.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Pea ʻoku toe fakaʻaʻau ke tokosiʻi mo vaivai ʻakinautolu ʻi he fakamālohi, mo e mahaki, mo e mamahi.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
ʻOku ne lilingi ʻae manuki ki he ngaahi ʻeiki, pea ʻoku ne pule kenau ʻalu fano ʻi he toafa, ʻaia ʻoku ʻikai ha hala ʻi ai.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Ka ʻoku ne hiki hake ʻae masiva mei he mamahi, pea ʻoku ne ngaohi maʻana ʻae ngaahi kāinga ʻo hangē ko e fanga sipi.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
ʻE mamata ki ai ʻae angatonu, pea fiefia; pea ʻe tāpuni ʻe he angahala kotoa pē hono ngutu.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Ko hai ʻoku poto, pea tokanga ki he ngaahi meʻa ni, tenau ʻiloʻi ʻae ʻaloʻofa ongongofua ʻa Sihova.
