< Žalmy 107 >
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Alabád a Jehová, porque es bueno; porque para siempre es su misericordia.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Dígan lo los redimidos de Jehová, los que ha redimido de poder del enemigo,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
Y los ha congregado de las tierras, del oriente y del occidente, del aquilón y de la mar.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Anduvieron perdidos por el desierto, por la soledad sin camino: no hallando ciudad de población.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Hambrientos, y sedientos: su alma desfallecía en ellos.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Y clamaron a Jehová en su angustia; y escapólos de sus aflicciones.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Y encaminólos en camino derecho; para que viniesen a ciudad de población.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Alaben pues ellos la misericordia de Jehová, y sus maravillas con los hijos de los hombres.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Porque hartó al alma menesterosa; y al alma hambrienta hinchió de bien.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Los que moraban en tinieblas, y sombra de muerte, aprisionados en aflicción, y en hierros;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Por cuanto fueron rebeldes a las palabras de Jehová; y aborrecieron el consejo del Altísimo:
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Y él quebrantó con trabajo sus corazones: cayeron, y no hubo quien les ayudase:
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Y clamaron a Jehová en su angustia: escapólos de sus aflicciones.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Sacólos de las tinieblas, y de la sombra de muerte; y rompió sus prisiones.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Alaben pues ellos la misericordia de Jehová, y sus maravillas con los hijos de los hombres.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Porque quebrantó las puertas de acero; y desmenuzó los cerrojos de hierro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Insensatos, a causa del camino de su rebelión; y a causa de sus maldades fueron afligidos.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Su alma abominó toda vianda; y llegaron hasta las puertas de la muerte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Y clamaron a Jehová en su angustia; y salvólos de sus aflicciones.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Envió su palabra, y curólos; y escapólos de sus sepulturas.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Alaben pues ellos la misericordia de Jehová; y sus maravillas con los hijos de los hombres.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Y sacrifiquen sacrificios de alabanza; y enarren sus obras con jubilación.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Los que descendieron a la mar en navíos: y contratan en las muchas aguas;
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Ellos han visto las obras de Jehová, y sus maravillas en el mar profundo.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
El dijo, y salió el viento de la tempestad, que levanta sus ondas:
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Suben a los cielos, descienden a los abismos: sus almas se derriten con el mal.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Tiemblan, y titubean como borrachos; y toda su ciencia es perdida.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Y claman a Jehová en su angustia; y escápalos de sus aflicciones.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Hace parar la tempestad en silencio; y callan sus ondas.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Y alégranse, porque se reposaron; y guíalos al puerto que quieren.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Alaben pues ellos la misericordia de Jehová, y sus maravillas con los hijos de los hombres.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Y ensálcenle en congregación de pueblo; y en consistorio de ancianos le loen.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Vuelve los ríos en desierto; y los manaderos de las aguas en sed:
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
La tierra fructífera en salados; por la maldad de los que la habitan.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Vuelve el desierto en estanques de aguas, y la tierra seca en manaderos de aguas:
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Y aposenta allí hambrientos; y aderezan allí ciudad de población:
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Y siembran campos, y plantan viñas; y hacen fruto de renta:
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Y bendícelos, y se multiplican en gran manera: y no disminuye sus bestias.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Y después son menoscabados, y abatidos de tiranía, de males, y de congojas.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
El derrama menosprecio sobre los príncipes: y les hace andar errantes, vagabundos, sin camino.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Y levanta al pobre de la pobreza; y vuelve las familias como ovejas.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Vean los rectos, y alégrense; y toda maldad cierre su boca.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
¿Quién es sabio, y guardará estas cosas; y entenderá las misericordias de Jehová?