Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Celebrad a Yahvé porque es bueno, porque su misericordia permanece para siempre.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Así digan los rescatados de Yahvé, los que Él redimió de manos del enemigo,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
y a quienes Él ha congregado de las tierras del Oriente y del Occidente, del Norte y del Mediodía.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Erraban por el desierto, en la soledad, sin hallar camino a una ciudad donde morar.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Sufrían hambre y sed; su alma desfallecía en ellos.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Y clamaron a Yahvé en su angustia, y Él los sacó de sus tribulaciones.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Y los condujo por camino derecho, para que llegasen a una ciudad donde habitar.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Den gracias a Yahvé por su misericordia, y por sus maravillas en favor de los hijos de los hombres.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Porque sació al alma sedienta, y a la hambrienta colmó de bienes.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Moraban en tinieblas y sombras, cautivos de la miseria y del hierro;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
porque habían resistido a las palabras de Dios y despreciado el consejo del Altísimo.
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Y Él humilló su corazón con trabajos; sucumbían y no había quien los socorriese.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Y clamaron a Yahvé en su angustia, y Él los sacó de sus tribulaciones.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Y los libró de las tinieblas y de las sombras, y rompió sus cadenas.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Den gracias a Yahvé por su misericordia, y por sus maravillas en favor de los hijos de los hombres;
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
porque Él rompió las puertas de bronce, e hizo pedazos los cerrojos de hierro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Estaban enfermos a causa de su iniquidad, y afligidos a causa de sus delitos;
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
sintieron náuseas de todo alimento, y llegaron a las puertas de la muerte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Y clamaron a Yahvé en su angustia, y Él los sacó de sus tribulaciones.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Envió su Palabra para sanarlos y arrancarlos de la perdición.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Den gracias a Yahvé por su misericordia, y por sus maravillas en favor de los hijos de los hombres,
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
y ofrezcan sacrificios de alabanza, y publiquen con júbilo sus obras.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Surcaban en naves el mar, traficando sobre las vastas ondas,
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
esos vieron las obras del Señor, y sus maravillas en el piélago.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Con Su palabra suscitó un viento borrascoso, que levantó las olas del mar;
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
subían hasta el cielo y descendían hasta el abismo, su alma desmayaba en medio de sus males.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Titubeaban y se tambaleaban como ebrios, y les fallaba toda su pericia.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Y clamaron a Yahvé en su angustia, y Él los sacó de sus tribulaciones.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Tornó el huracán en suave brisa, y las ondas del mar callaron.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Y se alegraron de que callasen, y los condujo al puerto deseado.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Den gracias a Yahvé por su misericordia, y por sus maravillas en favor de los hijos de los hombres.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Celébrenlo en la asamblea del pueblo, y en la reunión de los ancianos, cántenle.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Él convirtió los ríos en desierto, y los manantiales en árida tierra,
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
el suelo fructífero en un salobral, por la malicia de sus moradores.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Él mismo ha convertido el desierto en lago y la tierra árida en manantiales,
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
allí coloca a los hambrientos, y fundan una ciudad para habitarla.
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Siembran los campos y plantan viñas, y obtienen de ellos los frutos.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Bendecidos por Él se multiplican en gran manera, y sus ganados no disminuyen nunca.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Aunque reducidos a pocos y despreciados, por el peso del infortunio y de la aflicción,
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Aquel que derrama desprecio sobre los príncipes, y los hace errar por desiertos sin huellas,
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
ha levantado de la miseria al indigente, y hace las familias numerosas como rebaños.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Lo ven los justos y se alegran, y toda malicia cierra su boca.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
¿Quién es el sabio que considere estas cosas y comprenda las misericordias del Señor?
