< Žalmy 107 >
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Louvai ao Senhor, porque ele é bom, porque a sua benignidade dura para sempre.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Digam-no os remidos do Senhor, os que remiu da mão do inimigo,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
E os que congregou das terras do oriente e do ocidente, do norte e do sul.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Andaram desgarrados pelo deserto, por caminhos solitários; não acharam cidade para habitarem.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Famintos e sedentos, a sua alma neles desfalecia.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
E clamaram ao Senhor na sua angústia, e os livrou das suas necessidades.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
E os levou por caminho direito, para irem a uma cidade de habitação.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Pois fartou a alma sedenta, e encheu de bondade a alma faminta.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Tal como a que se assenta nas trevas e sombra da morte, presa em aflição e em ferro;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Porquanto se rebelaram contra as palavras de Deus, e desprezaram o conselho do altíssimo,
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Portanto lhes abateu o coração com trabalho; tropeçaram, e não houve quem os ajudasse.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Então clamaram ao Senhor na sua angústia, e os livrou das suas necessidades.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Tirou-os das trevas e sombra da morte; e quebrou as suas prisões.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Pois quebrou as portas de bronze; e despedaçou os ferrolhos de ferro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Os loucos, por causa da sua transgressão, e por causa das suas iniquidades, são aflitos.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
A sua alma aborreceu toda a comida, e chegaram até às portas da morte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Então clamaram ao Senhor na sua angústia: e ele os livrou das suas necessidades.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Enviou a sua palavra, e os sarou; e os livrou da sua destruição.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
E ofereçam os sacrifícios de louvor, e relatem as suas obras com regozijo.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Os que descem ao mar em navios, mercando nas grandes águas,
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Esses veem as obras do Senhor, e as suas maravilhas no profundo.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Pois ele manda, e se levanta o vento tempestuoso, que eleva as suas ondas.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Sobem aos céus; descem aos abismos, e a sua alma se derrete em angústias.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Andam e cambaleam como ébrios, e perderam todo o tino.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Então clamam ao Senhor na sua angústia; e ele os livra das suas necessidades.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Faz cessar a tormenta, e calam-se as suas ondas.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Então se alegram, porque se aquietaram; assim os leva ao seu porto desejado.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Exaltem-no na congregação do povo, e glorifiquem-no na assembléia dos anciãos.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Ele converte os rios em um deserto, e as fontes em terra sedenta:
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
A terra frutífera em estéril, pela maldade dos que nela habitam.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Converte o deserto em lagoa, e a terra seca em fontes.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
E faz habitar ali os famintos, para que edifiquem cidade para habitação;
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
E semeiam os campos e plantam vinhas, que produzem fruto abundante.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Também os abençoa, de modo que se multiplicam muito; e o seu gado não diminui.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Depois se diminuem e se abatem, pela opressão, aflição e tristeza.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Derrama o desprezo sobre os príncipes, e os faz andar desgarrados pelo deserto, onde não há caminho.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Porém livra ao necessitado da opressão em um lugar alto, e multiplica as famílias como rebanhos.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Os retos o verão, e se alegrarão, e toda a iniquidade tapará a boca.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Quem é sábio observará estas coisas, e eles compreenderão as benignidades do Senhor.