Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Celebrate l’Eterno, perch’egli è buono, perché la sua benignità dura in eterno!
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Così dicano i riscattati dall’Eterno, ch’egli ha riscattati dalla mano dell’avversario
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
e raccolti da tutti i paesi, dal levante e dal ponente, dal settentrione e dal mezzogiorno.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Essi andavano errando nel deserto per vie desolate; non trovavano città da abitare.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Affamati e assetati, l’anima veniva meno in loro.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Allora gridarono all’Eterno nella loro distretta, ed ei li trasse fuori dalle loro angosce.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Li condusse per la diritta via perché giungessero a una città da abitare.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Celebrino l’Eterno per la sua benignità, e per le sue maraviglie a pro dei figliuoli degli uomini!
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Poich’egli ha saziato l’anima assetata, ed ha ricolmato di beni l’anima affamata.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Altri dimoravano in tenebre e in ombra di morte, prigionieri nell’afflizione e nei ferri,
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
perché s’erano ribellati alle parole di Dio e aveano sprezzato il consiglio dell’Altissimo;
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
ond’egli abbatté il cuor loro con affanno; essi caddero, e non ci fu alcuno che li soccorresse.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Allora gridarono all’Eterno nella loro distretta, e li salvò dalle loro angosce;
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
li trasse fuori dalle tenebre e dall’ombra di morte, e ruppe i loro legami.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Celebrino l’Eterno per la sua benignità, e per le sue maraviglie a pro dei figliuoli degli uomini!
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Poich’egli ha rotte le porte di rame, e ha spezzato le sbarre di ferro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Degli stolti erano afflitti per la loro condotta ribelle e per le loro iniquità.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
L’anima loro abborriva ogni cibo, ed eran giunti fino alle porte della morte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Allora gridarono all’Eterno nella loro distretta, e li salvò dalle loro angosce.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Mandò la sua parola e li guarì, e li scampò dalla fossa.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Celebrino l’Eterno per la sua benignità, e per le sue maraviglie a pro dei figliuoli degli uomini!
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Offrano sacrifizi di lode, e raccontino le sue opere con giubilo!
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Ecco quelli che scendon nel mare su navi, che trafficano sulle grandi acque;
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
essi veggono le opere dell’Eterno e le sue maraviglie nell’abisso.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Poich’egli comanda e fa levare il vento di tempesta, che solleva le onde del mare.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Salgono al cielo, scendono negli abissi; l’anima loro si strugge per l’angoscia.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Traballano e barcollano come un ubriaco, e tutta la loro saviezza vien meno.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Ma, gridando essi all’Eterno nella loro distretta, egli li trae fuori dalle loro angosce.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Egli muta la tempesta in quiete, e le onde si calmano.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Essi si rallegrano perché si sono calmate, ed ei li conduce al porto da loro desiderato.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Celebrino l’Eterno per la sua benignità, e per le sue maraviglie a pro dei figliuoli degli uomini!
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Lo esaltino nell’assemblea del popolo, e lo lodino nel consiglio degli anziani!
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Egli cambia i fiumi in deserto, e le fonti dell’acqua in luogo arido;
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
la terra fertile in pianura di sale, per la malvagità de’ suoi abitanti.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Egli cambia il deserto in uno stagno, e la terra arida in fonti d’acqua.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Egli fa quivi abitar gli affamati ed essi fondano una città da abitare.
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Vi seminano campi e vi piantano vigne, e ne raccolgono frutti abbondanti.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Egli li benedice talché moltiplicano grandemente, ed egli non lascia scemare il loro bestiame.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Ma poi sono ridotti a pochi, umiliati per l’oppressione, per l’avversità e gli affanni.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Egli spande lo sprezzo sui principi, e li fa errare per deserti senza via;
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
ma innalza il povero traendolo dall’afflizione, e fa moltiplicar le famiglie a guisa di gregge.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Gli uomini retti lo vedono e si rallegrano, ed ogni iniquità ha la bocca chiusa.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Chi è savio osservi queste cose, e consideri la benignità dell’Eterno.
