Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
CELEBRATE il Signore; perciocchè [egli è] buono. Perciocchè la sua benignità [dura] in eterno.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
[Così] dicano quelli che sono stati riscattati dal Signore, I quali egli ha riscossi di distretta.
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
E li ha raccolti da' [diversi] paesi, Dal Levante e dal Ponente; dal Settentrione e dal mare.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Essi andavano errando per deserti, per cammini di solitudine; Non trovavano città abitata.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
[Erano] affamati ed assetati; L'anima loro spasimava in loro.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Ma, avendo gridato al Signore, mentre erano in distretta, Egli li ha tratti fuor delle loro angosce;
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
E li ha condotti per diritto cammino, Per andare in città abitata.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Perciocchè egli ha saziata l'anima assetata, Ed ha empiuta di beni l'anima affamata.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
[Così dicano] quelli che dimoravano in tenebre ed in ombra di morte, Prigioni, [ritenuti] in afflizione, e ne' ferri.
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Perciocchè erano stati ribelli alle parole del Signore, Ed avevano sprezzato il consiglio dell'Altissimo;
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Onde egli aveva abbattuto il cuor loro con affanni, [Ed] erano caduti; e non [vi era] alcuno che [li] soccorresse.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Ma, avendo gridato al Signore, mentre erano in distretta, Egli li ha salvati dalle loro angosce;
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
[E] li ha tratti fuor delle tenebre, e dell'ombra della morte; Ed ha rotti i lor legami.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Perciocchè egli ha rotte le porte di rame, Ed ha spezzate le sbarre di ferro.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
[Così dicano] gli stolti, [ch]'erano afflitti per li lor misfatti, Ne' quali camminavano, e per le loro iniquità.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
La cui anima abbominava ogni cibo; Ed erano giunti fino alle porte della morte.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Ma, avendo gridato al Signore, mentre erano in distretta, Egli li ha salvati dalle loro angosce.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Egli ha mandata la sua parola, e li ha sanati, E liberati dalle lor malattie mortali.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
E sacrifichino sacrificii di lode, E raccontino le sue opere con giubilo.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
[Così dicano] quelli che scendono nel mare sopra navi, Che fanno traffico su per le grandi acque.
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Essi veggono le opere del Signore, E le sue maraviglie nel profondo [mare].
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Perciocchè, alla sua parola, egli fa levare il vento di tempesta, Il quale alza le onde di esso.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Salgono al cielo, [poi] scendono agli abissi; L'anima loro si strugge di male.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Saltano, e traballano come un ebbro; E perdono tutto il lor senno.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Ma, gridando al Signore, mentre sono in distretta, Egli li trae fuor delle loro angosce.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Egli acqueta la tempesta, E le onde loro si fermano.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Ed essi si rallegrano che sono acquetate; Ed egli li conduce al porto da loro desiderato.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Ed esaltinlo nella raunanza del popolo, E laudinlo nel concistoro degli anziani.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Egli riduce i fiumi in deserto, E le vene delle acque in luoghi aridi;
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
La terra fertile in salsuggine, Per la malvagità de' suoi abitanti.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Egli riduce i deserti in guazzi d'acque. E la terra arida in vene d'acque;
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
E fa quivi abitar gli affamati, I quali [vi] fondano città da abitare.
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
E seminano campi, e piantano vigne, Che producono rendita di frutto.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Ed egli li benedice, e moltiplicano grandemente; Ed egli non iscema i lor bestiami.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Poi vengono al meno, e sono abbassati Per distretta, [per] avversità, e [per] affanni.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Egli spande lo sprezzo sopra i nobili, E li fa andare errando per luoghi deserti, [ove] non [vi è] via alcuna.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
E innalza il bisognoso dalla miseria, E fa che le famiglie [moltiplicano] a guisa di gregge.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Gli [uomini] diritti, veggendo [queste cose], si rallegrano; Ma ogni iniquità si tura la bocca.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Chi [è] savio? osservi queste cose, E consideri le benignità del Signore.
