< Žalmy 107 >

1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
הֹדוּ לַיהוָה כִּי־טוֹב כִּי לְעוֹלָם חַסְדּֽוֹ׃
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
יֹאמְרוּ גְּאוּלֵי יְהוָה אֲשֶׁר גְּאָלָם מִיַּד־צָֽר׃
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
וּֽמֵאֲרָצוֹת קִבְּצָם מִמִּזְרָח וּמִֽמַּעֲרָב מִצָּפוֹן וּמִיָּֽם׃
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
תָּעוּ בַמִּדְבָּר בִּישִׁימוֹן דָּרֶךְ עִיר מוֹשָׁב לֹא מָצָֽאוּ׃
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
רְעֵבִים גַּם־צְמֵאִים נַפְשָׁם בָּהֶם תִּתְעַטָּֽף׃
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
וַיִּצְעֲקוּ אֶל־יְהוָה בַּצַּר לָהֶם מִמְּצֽוּקוֹתֵיהֶם יַצִּילֵֽם׃
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
וַיּֽ͏ַדְרִיכֵם בְּדֶרֶךְ יְשָׁרָה לָלֶכֶת אֶל־עִיר מוֹשָֽׁב׃
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
יוֹדוּ לַיהוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
כִּי־הִשְׂבִּיעַ נֶפֶשׁ שֹׁקֵקָה וְנֶפֶשׁ רְעֵבָה מִלֵּא־טֽוֹב׃
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
יֹשְׁבֵי חֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת אֲסִירֵי עֳנִי וּבַרְזֶֽל׃
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
כִּֽי־הִמְרוּ אִמְרֵי־אֵל וַעֲצַת עֶלְיוֹן נָאָֽצוּ׃
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
וַיַּכְנַע בֶּעָמָל לִבָּם כָּשְׁלוּ וְאֵין עֹזֵֽר׃
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
וַיִּזְעֲקוּ אֶל־יְהוָה בַּצַּר לָהֶם מִמְּצֻֽקוֹתֵיהֶם יוֹשִׁיעֵֽם׃
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
יֽוֹצִיאֵם מֵחֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת וּמוֹסְרוֹתֵיהֶם יְנַתֵּֽק׃
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
יוֹדוּ לַיהוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
כִּֽי־שִׁבַּר דַּלְתוֹת נְחֹשֶׁת וּבְרִיחֵי בַרְזֶל גִּדֵּֽעַ׃
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
אֱוִלִים מִדֶּרֶךְ פִּשְׁעָם וּֽמֵעֲוֺֽנֹתֵיהֶם יִתְעַנּֽוּ׃
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
כָּל־אֹכֶל תְּתַעֵב נַפְשָׁם וַיַּגִּיעוּ עַד־שַׁעֲרֵי מָֽוֶת׃
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
וַיִּזְעֲקוּ אֶל־יְהוָה בַּצַּר לָהֶם מִמְּצֻֽקוֹתֵיהֶם יוֹשִׁיעֵֽם׃
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
יִשְׁלַח דְּבָרוֹ וְיִרְפָּאֵם וִֽימַלֵּט מִשְּׁחִיתוֹתָֽם׃
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
יוֹדוּ לַיהוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
וְיִזְבְּחוּ זִבְחֵי תוֹדָה וִֽיסַפְּרוּ מַעֲשָׂיו בְּרִנָּֽה׃
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
יוֹרְדֵי הַיָּם בָּאֳנִיּוֹת עֹשֵׂי מְלָאכָה בְּמַיִם רַבִּֽים׃
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
הֵמָּה רָאוּ מַעֲשֵׂי יְהוָה וְנִפְלְאוֹתָיו בִּמְצוּלָֽה׃
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
וַיֹּאמֶר וַֽיַּעֲמֵד רוּחַ סְעָרָה וַתְּרוֹמֵם גַּלָּֽיו׃
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
יַעֲלוּ שָׁמַיִם יֵרְדוּ תְהוֹמוֹת נַפְשָׁם בְּרָעָה תִתְמוֹגָֽג׃
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
יָחוֹגּוּ וְיָנוּעוּ כַּשִּׁכּוֹר וְכָל־חָכְמָתָם תִּתְבַּלָּֽע׃
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
וַיִּצְעֲקוּ אֶל־יְהוָה בַּצַּר לָהֶם וּֽמִמְּצֽוּקֹתֵיהֶם יוֹצִיאֵֽם׃
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
יָקֵם סְעָרָה לִדְמָמָה וַיֶּחֱשׁוּ גַּלֵּיהֶֽם׃
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
וַיִּשְׂמְחוּ כִֽי־יִשְׁתֹּקוּ וַיַּנְחֵם אֶל־מְחוֹז חֶפְצָֽם׃
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
יוֹדוּ לַיהוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
וִֽירֹמְמוּהוּ בִּקְהַל־עָם וּבְמוֹשַׁב זְקֵנִים יְהַלְלֽוּהוּ׃
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
יָשֵׂם נְהָרוֹת לְמִדְבָּר וּמֹצָאֵי מַיִם לְצִמָּאֽוֹן׃
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
אֶרֶץ פְּרִי לִמְלֵחָה מֵרָעַת יֹשְׁבֵי בָֽהּ׃
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
יָשֵׂם מִדְבָּר לַֽאֲגַם־מַיִם וְאֶרֶץ צִיָּה לְמֹצָאֵי מָֽיִם׃
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
וַיּוֹשֶׁב שָׁם רְעֵבִים וַיְכוֹנְנוּ עִיר מוֹשָֽׁב׃
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
וַיִּזְרְעוּ שָׂדוֹת וַיִּטְּעוּ כְרָמִים וַיַּעֲשׂוּ פְּרִי תְבֽוּאָה׃
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
וַיְבָרֲכֵם וַיִּרְבּוּ מְאֹד וּבְהֶמְתָּם לֹא יַמְעִֽיט׃
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
וַיִּמְעֲטוּ וַיָּשֹׁחוּ מֵעֹצֶר רָעָה וְיָגֽוֹן׃
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
שֹׁפֵךְ בּוּז עַל־נְדִיבִים וַיַּתְעֵם בְּתֹהוּ לֹא־דָֽרֶךְ׃
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
וַיְשַׂגֵּב אֶבְיוֹן מֵעוֹנִי וַיָּשֶׂם כַּצֹּאן מִשְׁפָּחֽוֹת׃
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
יִרְאוּ יְשָׁרִים וְיִשְׂמָחוּ וְכָל־עַוְלָה קָפְצָה פִּֽיהָ׃
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
מִי־חָכָם וְיִשְׁמָר־אֵלֶּה וְיִתְבּֽוֹנְנוּ חַֽסְדֵי יְהוָֽה׃

< Žalmy 107 >