Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
E MILILANI aku ia Iehova, no ka mea, ua maikai ia; Ua mau loa no hoi kona lokomaikai.
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
E olelo mai no ka poe i hoolapanaiia e Iehova, Ka poe hoi ana i hoolapanai ai, mai ka lima mai o ka enemi.
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
No ka mea, ua hooili mai oia ia lakou mai na aina mai, Mai ka hikina, a me ke komohana mai, E mai ke kukulu akau, a mai ke kai mai.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Kuewa wale lakou ma ka waonahele, Ma ke ala waoakua hoi; Aole i loaa ia lakou ke kulanakauhale kahi e noho ai.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Pololi iho la lakou, a makewai hoi, A maule ko lakou uhane iloko o lakou.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Alaila, kahea aku lakou ia Iehova iloko o ko lakou pilikia, A hoopakele mai oia ia lakou i ko lakou popilikia ana.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Alakai mai la oia ia lakou ma ke ala pono, I hiki ai lakou i ke kulanakauhale, kahi e noho ai.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
E mililani aku na kanaka ia Iehova no kona lokomaikai, A no kana mau hana kupanaha i na keiki a kanaka!
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
No ka mea, nana no i hookena i ka uhane makewai, A nana hoi i hoomaona i ka uhane pololi i ka maikai.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
O ka poe i noho ma ka pouli, ma ka malu hoi o ka make, A paa no hoi i ka popilikia a me ka hao;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
No ka mea, ua kipi lakou i na olelo a ke Akua, A ua hoowahawaha i ke ao ana mai o ka Mea kiekie;
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Alaila hookulou oia i ko lakou naau i ka luhi, Hina iho la lakou ilalo, aohe mea nana e kokua.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Alaila, hea aku lakou ia Iehova i ko lakou pilikia ana, A hoola mai oia ia lakou i ko lakou popilikia ana.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Hoopuka mai la oia ia lakou mailoko mai o ka pouli a me ka malu o ka make, A uhai hoi i ko lakou mea i paa ai.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
E hoalohaloha aku na kanaka ia Iehova, no kona lokomaikai, A no kana mau hana kupanaha i na keiki a kanaka!
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
No ka mea, ua wawahi oia i na pani keleawe o na pukapa A ua uhai no hoi oia i na kaola kipuka hao.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
O ka poe i lalau ma ka aoao o ka poe hewa, A me ka lawehala, ua hoopilikiaia lakou.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Hoopailua no ko lakou uhane i na mea ai a pau; A hookokoke no lakou i na pukapa o ka make.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Alaila, hea aku no lakou ia Iehova i ko lakou pilikia ana, A hoola mai no oia ia lakou i ko lakou popilikia.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Haawi mai la oia i kana olelo, a hoala iho la ia lakou, A hoopakele no hoi ia lakou, mai ko lakou lua aku.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
E hoalohaloha aku na kanaka ia Iehova no kona lokomaikai, A no kana mau hana kupanaha i na keiki a kanaka!
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
E mohai aku no hoi lakou i ka mohai o ke aloha, A e hoike aku i kana mau hana me ka hauoli.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
O ka poe iho ilalo i ka moana, ma na moku, A hana i ka hana ma na moana nui;
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Ua ike no keia poe i na hana o Iehova, A mo kana mau mea kupanaha ma ka hohonu.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
No ka mea, olelo wale mai oia, a hoala i ka makani kupikipikio, A piipii aku la na ale.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Pii aku la lakou i ka lani, a iho ilalo i ka hohonu: A hehee ko lakou uhane i ka ino.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Hikaka lakou i o, a ia nei, a kunewanewa hoi e like me ke kanaka ona, A pau wale aku no ko lakou akamai.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Alaila, hea aku lakou ia Iehova i ko lakou pilikia ana, A hoopakele mai oia ia lakou, mailoko mai o ko lakou popilikia.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Hoolilo no oia i ka ino i pohu, A malie loa iho la na ale.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Alaila, lealea lakou, no ka mea, ua malie; A hoopae no oia ia lakou ma ke awa a lakou e makemake ai.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
E mililani aku na kanaka ia Iehova no kona lokomaikai, A no kana mau hana kupanaha i na keiki a kanaka!
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
E hapai no hoi ia ia ma ka ahakanaka, A e halelu aku ia ia ma ke anaina o ka poe kahiko.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Hoolilo no oia i na muliwai i waonahele, A me na waipuna i aina maloo;
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
A me ka aina hua nui, i aina hua ole, No ka hewa o ka poe e noho ana malaila.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
A hoolilo no hoi oia i ka waonahele, i wai lana, A me ka aina maloo hoi i wai puna.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Malaila no oia e hoonoho ai i ka poe pololi, A hoomakaukau no hoi lakou i kulanakauhale, kahi e noho ai;
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
A lulu no hoi lakou ma na mahinaai, A kauu iho no i na mala waina, A haawiia mai ka hua i hoohuaia'i.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Hoomaikai mai la oia ia lakou, a kawowo nui ae la; Aole ia i hoemi i ka lakou poe holoholona.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
A mahope, hooemiia lakou, a hoohaahania no hoi, No ka hookaumahaia, a me ka hewa, a me ka pilikia.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Ninini mai oia i ka hoomaau maluna o na'lii, A alakai no hoi oia ia lakou ma kahi mehameha, ala ole.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Hookiekie nae oia i ka poe hune mailoko aku o ka pilikia, A hoolilo i kona mau ohana, me he ohana hipa la.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
E ike aku no ka poe pono, a e lealea lakou; A e paa no ka nuku o ka hewa a pau.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Owai la ka mea akamai, a malama i keia mau mea! O lakou ka i hoomaopopo i ka lokomaikai o Iehova.
