< Žalmy 107 >
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Lwanj pou Seyè a paske li bon! Li p'ap janm sispann renmen nou!
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Wi, moun Seyè a delivre, se sa pou yo di! Li te delivre yo anba men lènmi yo,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
li mennen yo tounen soti nan mitan lòt nasyon yo ki sou bò solèy leve ak sou bò solèy kouche, ki sou bò nò ak sou bò sid.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Yo t'ap moute desann nan dezè a, kote ki pa gen moun rete a. Yo pa t' kapab jwenn chemen pou ale nan yon vil pou yo rete.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Yo t'ap mouri grangou. Swaf dlo t'ap touye yo. Yo santi yo pa t' kapab ankò.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Anba tout tray sa yo, yo rele nan pye Seyè a. Li wete yo nan lafliksyon sa a.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Li kondi yo sou yon chemen ki pou mennen yo dirèk dirèk nan yon vil kote moun rete.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Se pou yo di Seyè a mèsi pou jan li pa janm sispann renmen yo, pou bèl bagay li fè pou moun.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Li bay moun ki te swaf dlo kont dlo pou yo bwè. Li bay moun ki t'ap mouri grangou anpil bon bagay pou yo manje.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Gen ladan yo ki te rete kote ki te fè nwa a, kote lavi yo te an danje anpil. Yo te prizonye, yo t'ap soufri anba chenn,
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
paske yo te derefize obeyi kòmandman Bondye ki anwo nan syèl la. Yo pa t' okipe konsèy Bondye te ba yo.
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Li te kraze kouraj yo anba travay di. Yo tonbe atè. pa t' gen pesonn pou ba yo men.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Anba tout tray sa yo, yo rele nan pye Seyè a. Li wete yo nan lafliksyon sa a.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Li fè yo soti kote ki fè nwa a. Li kase chenn ki te mare yo.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Se pou yo di Seyè a mèsi pou jan li pa janm sispann renmen yo, pou bèl bagay Bondye fè pou moun.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Li kraze gwo pòt an fè yo. Li kase bawo an fè yo.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Gen ladan yo ki te vin fou, akòz peche yo te fè. Yo t'ap soufri paske yo te fè sa ki mal.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Yo pa t' menm anvi manje, yo te prèt pou mouri.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Anba tout tray sa yo, yo rele nan pye Seyè a. Li wete yo nan lafliksyon sa a.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Li louvri bouch li, li pale epi yo geri. Li wete yo nan bouch twou a.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Se pou yo di Seyè a mèsi pou jan li pa janm sispann renmen yo, pou bèl bagay Bondye fè pou moun.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Se pou yo ofri bèt pou touye ba li pou di l' mèsi. Se pou yo rakonte tou sa li fè. Se pou yo chante tèlman yo kontan.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Gen ladan yo ki vwayaje nan batiman sou lanmè. Yo t'ap fè trafik lakòt pou yo viv.
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Yo te wè sa Seyè a te fè. Yo te wè bèl bagay li te fè sou lanmè.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Li louvri bouch li, li pale, yon gwo van leve. Sa fè lanm lanmè yo move.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Batiman yo moute anlè, yo desann nan fon lanm lanmè yo. Devan tout danje sa yo, lèzòm pèdi kouraj yo.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Tèt yo vire, y'ap kilbite tankou moun ki sou. Yo pèdi tout ladrès yo.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Anba tout tray sa yo, yo rele nan pye Seyè a. Li wete yo nan lafliksyon sa a.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Li kase gwo van an. Lanm lanmè yo sispann fè bri. Kalmi fèt.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Yo te kontan lè yo wè lanmè a vin bèl. Seyè a fè yo antre san danje nan pò kote yo t'aprale a.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Se pou yo di Seyè a mèsi pou jan li pa janm sispann renmen yo, pou bèl bagay Bondye fè pou moun.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Se pou yo fè konnen jan li gen pouvwa lè pèp li reyini. Se pou yo fè lwanj li devan konsèy chèf fanmi yo.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Seyè a fè larivyè yo cheche nèt. Li fè sous yo pa bay dlo ankò.
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
Li te fè tè ki konn bay bèl rekòt yo tounen salin, paske moun ki t'ap viv la a t'ap fè twòp mechanste.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Li fè dezè yo tounen ma dlo. Li fè sous dlo pete kote ki te gen tè sèk.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Se la li fè moun ki te grangou yo moute kay yo. Yo bati yon lavil pou yo rete.
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Yo fè anpil jaden, yo plante pye rezen ki bay bèl rekòt.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Li beni yo, li ba yo anpil pitit, li pa kite bèt yo depeple.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Apre sa, yo vin yon ti ponyen moun, yo pèdi pye, paske moun t'ap peze yo, yo t'ap soufri, yo te nan mizè.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Men, Bondye ki moutre jan li ka meprize grannèg yo, li menm ki fè yo moute desann nan dezè a, san yo pa konn kote yo prale a,
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
se li ki wete pòv malere yo nan mizè. Se li ki fè yo fè pitit tankou chini.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Moun ki mache dwat yo wè sa, yo kontan. Men, mechan yo rete ak bouch yo fèmen.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Se pou moun ki gen konprann chache konprann bagay sa yo! Se pou yo rekonèt jan Seyè a gen bon kè!